Kostel sv. Bartoloměje, apoštola v Heřmanově Městci Tento chrám Páně byl podle lidových podání založen současně s městem, a to některým příslušníkem rodu Heřmanů z Mrdic. Poprvé můžeme jeho existenci doložit v roce 1321, kdy král Jan Lucemburský založil s potvrzením tehdejších administrátorů pražského biskupství novou prebendu s přivtělením kostela v Heřmanově Městci. Roku 1350 náležel pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát. V roce 1379 měl zdejší plebán Hertvík spor s litomyšlským biskupem Albertem. Ze soudních akt z roku 1393 víme jméno jeho nástupce, kterým byl plebán Oldřich Sova. O rok později se v nich vyskytuje zmínka o plebánu Olmaškovi (Opečkovi). Nejspíše jde o zkomoleninu jména plebána Oldřicha Sovy. V roce 1399 obdržel plebán a místonotář desk zemských Štěpán ze Železnice papežské svolení, že smí po 3 roky držet zdejší kostel bez vysvěcení na kněze. Roku 1400 byl místním plebánem Štěpán, o 2 roky později Mikoláš a nájemcem obročí Václav. V roce 1404 si plebán Mikoláš směnil faru s farářem… Tento chrám Páně byl podle lidových podání založen současně s městem, a to některým příslušníkem rodu Heřmanů z Mrdic. Poprvé můžeme jeho existenci doložit v roce 1321, kdy král Jan Lucemburský založil s potvrzením tehdejších administrátorů pražského biskupství novou prebendu s přivtělením kostela v Heřmanově Městci. Roku 1350 náležel pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát. V roce 1379 měl zdejší plebán Hertvík spor s litomyšlským biskupem Albertem. Ze soudních akt z roku 1393 víme jméno jeho nástupce, kterým byl plebán Oldřich Sova. O rok později se v nich vyskytuje zmínka o plebánu Olmaškovi (Opečkovi). Nejspíše jde o zkomoleninu jména plebána Oldřicha Sovy. V roce 1399 obdržel plebán a místonotář desk zemských Štěpán ze Železnice papežské svolení, že smí po 3 roky držet zdejší kostel bez vysvěcení na kněze. Roku 1400 byl místním plebánem Štěpán, o 2 roky později Mikoláš a nájemcem obročí Václav. V roce 1404 si plebán Mikoláš směnil faru s farářem…