Evangelický kostel v Bukovce Bukovka byla známá svým odporem vůči římskokatolické církvi a všem zlořádům v ní již od husitských dob, a tak tomu bylo až do pobělohorských dob, kdy zdejší lidé náleželi mezi ty osadníky na pardubickém panství, kteří nejtužeji odpírali tehdejší rekatolizační hnutí. Část mu sice podlehla, ale zbytek vytrval, i když se navenek tvářil jako součást římskokatolické církve. Tajně se četly všechny "kacířské" knihy, mnohdy dobře ukryté po místních staveních, stejně tak se kázalo a konaly kališnické bohoslužby. Kvůli těmto fanatikům byl dokonce roku 1777 vyslán do Rohovládovy Bělé misionář Jan Brudna, který tu během tří let mj. honil nekatolíky, pálil jejich knihy a místo nich rozdával ty římskokatolické.Nakonec byl 13. října 1781 vydán císařem Josefem II. toleranční patent a hned se začali zdejší obyvatelé hlásit k vyznání svých předků, i když tehdy pouze k helvetskému vyznání, protože podle tamního starého kalvinisty Jiřího Panchártka "Lutheráni drží hada za… Bukovka byla známá svým odporem vůči římskokatolické církvi a všem zlořádům v ní již od husitských dob, a tak tomu bylo až do pobělohorských dob, kdy zdejší lidé náleželi mezi ty osadníky na pardubickém panství, kteří nejtužeji odpírali tehdejší rekatolizační hnutí. Část mu sice podlehla, ale zbytek vytrval, i když se navenek tvářil jako součást římskokatolické církve. Tajně se četly všechny "kacířské" knihy, mnohdy dobře ukryté po místních staveních, stejně tak se kázalo a konaly kališnické bohoslužby. Kvůli těmto fanatikům byl dokonce roku 1777 vyslán do Rohovládovy Bělé misionář Jan Brudna, který tu během tří let mj. honil nekatolíky, pálil jejich knihy a místo nich rozdával ty římskokatolické.Nakonec byl 13. října 1781 vydán císařem Josefem II. toleranční patent a hned se začali zdejší obyvatelé hlásit k vyznání svých předků, i když tehdy pouze k helvetskému vyznání, protože podle tamního starého kalvinisty Jiřího Panchártka "Lutheráni drží hada za…