Kostel sv. Havla, opata v Rasochách Původní kostel náležel v polovině 14. století pod kolínský dekanát a kouřimský archidiakonát. V roce 1352 byly odsud odváděny 4 groše papežského desátku, přičemž podací náleželo držitelům Hradiště a Žiželic, čehož příkladem mohou být Petr a Jošt z Rožmberka, kteří roku 1354 podali kněze Jana, aby nastoupil po plebánu Martinovi, jenž na svůj úřad rezignoval. Nový farář v Rasochách dlouho nevydržel, protože si již v následujícím roce směnil faru s knězem Petrem z Turkovic. Když roku 1363 rezignoval na plebánský post kněz Petr, stal se novým zdejším farářem kněz Verner, který si v roce 1364 směnil faru s knězem Miloslavem ze Strašic. Když po desetiletém působení v Rasochách došlo k rezignaci plebána Miloslava, stal se 29. května 1374 jeho nástupcem kněz Velislav. Z roku 1376 známe ze soudních akt plebána Velka, což může být jiné pojmenování prvně zmíněného plebána Velislava, ale vyloučit nemůžeme ani to, že se jednalo o úplně jiného kněze. Nedlouho poté kostel vyhořel… Původní kostel náležel v polovině 14. století pod kolínský dekanát a kouřimský archidiakonát. V roce 1352 byly odsud odváděny 4 groše papežského desátku, přičemž podací náleželo držitelům Hradiště a Žiželic, čehož příkladem mohou být Petr a Jošt z Rožmberka, kteří roku 1354 podali kněze Jana, aby nastoupil po plebánu Martinovi, jenž na svůj úřad rezignoval. Nový farář v Rasochách dlouho nevydržel, protože si již v následujícím roce směnil faru s knězem Petrem z Turkovic. Když roku 1363 rezignoval na plebánský post kněz Petr, stal se novým zdejším farářem kněz Verner, který si v roce 1364 směnil faru s knězem Miloslavem ze Strašic. Když po desetiletém působení v Rasochách došlo k rezignaci plebána Miloslava, stal se 29. května 1374 jeho nástupcem kněz Velislav. Z roku 1376 známe ze soudních akt plebána Velka, což může být jiné pojmenování prvně zmíněného plebána Velislava, ale vyloučit nemůžeme ani to, že se jednalo o úplně jiného kněze. Nedlouho poté kostel vyhořel…