Kostel sv. Prokopa, opata v Žiželicích Podle pamětní knihy městyse Žiželice měl být založen tento chrám Páně Petrem z Rožmberka, nejvyšším komorníkem království Českého, který zemřel 14. října 1347. Ten v mládí vstoupil mezi cisterciáky, ale když hrozilo, že rod vymře po meči, tak se s papežským povolením oženil, nejprve se vdovou po králi Václavu III. Violou Těšínskou a po její smrti s Kateřinou z Vartenberku, o níž se hovořilo jako o patronce chudiny a kostelů a všeho s nimi spojeného (pro žiželický chrám Páně měla vyšít zlatem mešní roucho). Podle všeho nebyl zakladatelem sv. Prokopa, ale pouze investorem jeho přeměny ze dřevěného ke zděnému objektu. V roce 1367 bylo odtud odváděno 21 grošů papežského desátku (někde se uvádí jeho dvojnásobek), ale kostel musel být staršího původu, neboť již kolem roku 1300 se hovoří o zdejších „lidech zádušních“. Tehdy náležel ke kolínskému dekanátu a kouřimskému archidiakonátu. V roce 1326 potvrdili biskupští administrátoři kostelní práva žiželického chrámu Páně,… Podle pamětní knihy městyse Žiželice měl být založen tento chrám Páně Petrem z Rožmberka, nejvyšším komorníkem království Českého, který zemřel 14. října 1347. Ten v mládí vstoupil mezi cisterciáky, ale když hrozilo, že rod vymře po meči, tak se s papežským povolením oženil, nejprve se vdovou po králi Václavu III. Violou Těšínskou a po její smrti s Kateřinou z Vartenberku, o níž se hovořilo jako o patronce chudiny a kostelů a všeho s nimi spojeného (pro žiželický chrám Páně měla vyšít zlatem mešní roucho). Podle všeho nebyl zakladatelem sv. Prokopa, ale pouze investorem jeho přeměny ze dřevěného ke zděnému objektu. V roce 1367 bylo odtud odváděno 21 grošů papežského desátku (někde se uvádí jeho dvojnásobek), ale kostel musel být staršího původu, neboť již kolem roku 1300 se hovoří o zdejších „lidech zádušních“. Tehdy náležel ke kolínskému dekanátu a kouřimskému archidiakonátu. V roce 1326 potvrdili biskupští administrátoři kostelní práva žiželického chrámu Páně,…