Železný most přes Labe z Opatovic nad Labem do Vysoké nad Labem Vzhledem k tomu, že ves ##:a href="//www.turistika.cz/mista/vysoka-nad-labem--1/detail":##Vysoká nad Labem##:/a:## byla nejspíše založena opatovickými benediktýny, tak musela být spojena s vlastním klášterem nějakou cestou přes Labe. V raném středověku šlo nejspíše o pouhý brod, ale vyloučit se nedá ani dřevěné přemostění, protože klášter byl v době svého rozkvětu velmi bohatým a náleželo mu celé širé okolí. Problémem však byly časté povodně, takže pokud nějaký most mezi oběma vesnicemi existoval, tak musel být mnohokrát opravován nebo vybudován úplně znovu. Časem však byla řeka několikrát upravena, zejména když byl vybudován nový jez, a tak se o žádném přemostění Labe v těchto místech nehovoří. Důkazem jeho neexistence by mohla být indikační skica stabilního katastru obce Opatovic z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Roberta Tiefa a geometra 3. třídy Michaela Černowitze (viz Vzhledem k tomu, že ves ##:a href="//www.turistika.cz/mista/vysoka-nad-labem--1/detail":##Vysoká nad Labem##:/a:## byla nejspíše založena opatovickými benediktýny, tak musela být spojena s vlastním klášterem nějakou cestou přes Labe. V raném středověku šlo nejspíše o pouhý brod, ale vyloučit se nedá ani dřevěné přemostění, protože klášter byl v době svého rozkvětu velmi bohatým a náleželo mu celé širé okolí. Problémem však byly časté povodně, takže pokud nějaký most mezi oběma vesnicemi existoval, tak musel být mnohokrát opravován nebo vybudován úplně znovu. Časem však byla řeka několikrát upravena, zejména když byl vybudován nový jez, a tak se o žádném přemostění Labe v těchto místech nehovoří. Důkazem jeho neexistence by mohla být indikační skica stabilního katastru obce Opatovic z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Roberta Tiefa a geometra 3. třídy Michaela Černowitze (viz