Malostranská vodárenská věž v Praze Na ostrově u smíchovské Nábřežní ulice nedaleko Jiráskova mostu a přes Vltavu téměř naproti Šítkovské vodárenské věži se nachází další bývalá vodárenská věž, která by však neměla být tak stará jako ty na Starém a Novém Městě, i když např. významný vodárenský odborník Ing. Jan Vladimír Hráský o ní vždy tvrdil, že „pochází pravděpodobně z téže doby jako vodárny pražské“. Vybudována však byla malostranským obecním nákladem až po roce 1561 na místě bývalého mlýna, jenž měl náležet roku 1419 husity pobořenému Kartouzskému klášteru. Odtud se jí také někdy říkalo jako Kartouzská. Po sousedním Petržílkovském mlýně (pojmenován po malostranském měšťanovi Janu Petržilkovi, jemuž v roce 1483 povolila novoměstská obec se svolením krále Vladislava Jagellonského, aby na místě spáleného mlýna vystavěl nový), který se 15. října 1523 dostal koupí od Jana řečeného Zajisto do rukou obce Menšího města pražského, byla nazývána rovněž jako Petržílkovská a jejím úkolem bylo zásobovat… Na ostrově u smíchovské Nábřežní ulice nedaleko Jiráskova mostu a přes Vltavu téměř naproti Šítkovské vodárenské věži se nachází další bývalá vodárenská věž, která by však neměla být tak stará jako ty na Starém a Novém Městě, i když např. významný vodárenský odborník Ing. Jan Vladimír Hráský o ní vždy tvrdil, že „pochází pravděpodobně z téže doby jako vodárny pražské“. Vybudována však byla malostranským obecním nákladem až po roce 1561 na místě bývalého mlýna, jenž měl náležet roku 1419 husity pobořenému Kartouzskému klášteru. Odtud se jí také někdy říkalo jako Kartouzská. Po sousedním Petržílkovském mlýně (pojmenován po malostranském měšťanovi Janu Petržilkovi, jemuž v roce 1483 povolila novoměstská obec se svolením krále Vladislava Jagellonského, aby na místě spáleného mlýna vystavěl nový), který se 15. října 1523 dostal koupí od Jana řečeného Zajisto do rukou obce Menšího města pražského, byla nazývána rovněž jako Petržílkovská a jejím úkolem bylo zásobovat…