Všední i nevšední odpoledne s Milešovkou Opět jsem se rozhodl využít jednoho z mála hezkých říjnových dnů k nějaké procházce. Tentokrát to vyhrála jasně Milešovka, nejvyšší hora Českého středohoří, to ale už asi téměř každý ví, kdo četl různé články o této magické hoře. Už ráno, chvíli po sedmé, kdy jsem se konečně ,,vyhrabal“ s postele, bylo jiné, než ty předchozí, nebyla mlha a bylo docela teplo. To mě utvrdilo, že se dnes na Milešovku určitě vypravím. Už jsem to plánoval delší dobu, že se na horu vypravím, ale díky mlhavím, nebo deštivým dním k tomu nedošlo, tak jsem tentokrát nechtěl promarnit příležitost. Podle jasných obrysů kopců to vypadalo, že bude daleko vidět, to se i později potvrdilo. Na větší procházku jsem vyrazil až kolem půl jedné odpoledne, protože z mích zkušeností z předchozích návštěv Milešovky vím, že po ránu… Opět jsem se rozhodl využít jednoho z mála hezkých říjnových dnů k nějaké procházce. Tentokrát to vyhrála jasně Milešovka, nejvyšší hora Českého středohoří, to ale už asi téměř každý ví, kdo četl různé články o této magické hoře. Už ráno, chvíli po sedmé, kdy jsem se konečně ,,vyhrabal“ s postele, bylo jiné, než ty předchozí, nebyla mlha a bylo docela teplo. To mě utvrdilo, že se dnes na Milešovku určitě vypravím. Už jsem to plánoval delší dobu, že se na horu vypravím, ale díky mlhavím, nebo deštivým dním k tomu nedošlo, tak jsem tentokrát nechtěl promarnit příležitost. Podle jasných obrysů kopců to vypadalo, že bude daleko vidět, to se i později potvrdilo. Na větší procházku jsem vyrazil až kolem půl jedné odpoledne, protože z mích zkušeností z předchozích návštěv Milešovky vím, že po ránu…