Zaniklá kaplička v Podůlšanech Tento drobný sakrální objekt vznikl nejspíše v 18. století, ale nedá se vyloučit ani to, že k jeho zřízení došlo mnohem dříve. V knize „Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Díl III. Místopis“ od Františka Karla Rosůlka z roku 1909 o něm nalezneme pouhou zmínku: „Podůlšany bývaly dříve zajímavy svým nízkým dřevěným kostelíkem sv. Mikuláše se skrovným hřbitůvkem okolo, založeným r. 1664. Stával dříve jinde, na konci vesnice, kde nyní kamenná kaplička s klekátkem jest postavena; r. 1664 a 1665 zbudován na nynějším místě na Vinařovském gruntu; uvnitř na jednom sloupě byl nápis: Anno 1665.“ Stejně tak o ní nevěděl nic dašický administrátor P. Josef Nechvíle, který ve své stati „Soubor památností chrámu Páně Albrechtického, Kunětického, hradní kaple Kunětické, Opatovického, Osického, Podulšanského“ z roku 1880 napsal: „Na konci vesnice stojí malá otevřená kaple zděná s klekátkem, na otázku co by to bylo, řečeno mi, že zde původně stála stará kaple.“ Stejně drobně byla… Tento drobný sakrální objekt vznikl nejspíše v 18. století, ale nedá se vyloučit ani to, že k jeho zřízení došlo mnohem dříve. V knize „Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Díl III. Místopis“ od Františka Karla Rosůlka z roku 1909 o něm nalezneme pouhou zmínku: „Podůlšany bývaly dříve zajímavy svým nízkým dřevěným kostelíkem sv. Mikuláše se skrovným hřbitůvkem okolo, založeným r. 1664. Stával dříve jinde, na konci vesnice, kde nyní kamenná kaplička s klekátkem jest postavena; r. 1664 a 1665 zbudován na nynějším místě na Vinařovském gruntu; uvnitř na jednom sloupě byl nápis: Anno 1665.“ Stejně tak o ní nevěděl nic dašický administrátor P. Josef Nechvíle, který ve své stati „Soubor památností chrámu Páně Albrechtického, Kunětického, hradní kaple Kunětické, Opatovického, Osického, Podulšanského“ z roku 1880 napsal: „Na konci vesnice stojí malá otevřená kaple zděná s klekátkem, na otázku co by to bylo, řečeno mi, že zde původně stála stará kaple.“ Stejně drobně byla…