Pomník Antonína Švehly na Chlumu Všude po Československu nastal v prvních letech existence republiky velký boom výstavby různých pomníků svobody nebo padlým v 1. světové válce, k nimž se dále řadily pomníky prezidenta T. G. Masaryka a dalších výrazných poltických osobností té doby, např. Antonína Švehly.Protože se v Lípě hovořilo o vybudování pomníku padlým již krátce po válce, ale k ničemu to dlouhá léta nevedlo, bylo později rozhodnuto, že se zřídí rovnou 2 pomníky - padlým v 1. světové válce a bývalému ministerskému předsedovi Antonínu Švehlovi. Uvažovalo se, že k tomu dojde v souvislosti s jeho šedesátinami, což se nepodařilo a navíc tento politik 12. prosince 1933 zemřel. O to větší však byla snaha vztyčit oba pomníky.Ke schválení výstavby dvojice těchto pomníků došlo v obecním zastupitelstvu v Lípě v srpnu 1935, a to nákladem 6 000 Kč. Velkou výhodou bylo to, že se obec dohodla na spolupráci s obcemi Chlum a Dlouhé Dvory, jež se s ní podělily o náklady, takže na Lípu… Všude po Československu nastal v prvních letech existence republiky velký boom výstavby různých pomníků svobody nebo padlým v 1. světové válce, k nimž se dále řadily pomníky prezidenta T. G. Masaryka a dalších výrazných poltických osobností té doby, např. Antonína Švehly.Protože se v Lípě hovořilo o vybudování pomníku padlým již krátce po válce, ale k ničemu to dlouhá léta nevedlo, bylo později rozhodnuto, že se zřídí rovnou 2 pomníky - padlým v 1. světové válce a bývalému ministerskému předsedovi Antonínu Švehlovi. Uvažovalo se, že k tomu dojde v souvislosti s jeho šedesátinami, což se nepodařilo a navíc tento politik 12. prosince 1933 zemřel. O to větší však byla snaha vztyčit oba pomníky.Ke schválení výstavby dvojice těchto pomníků došlo v obecním zastupitelstvu v Lípě v srpnu 1935, a to nákladem 6 000 Kč. Velkou výhodou bylo to, že se obec dohodla na spolupráci s obcemi Chlum a Dlouhé Dvory, jež se s ní podělily o náklady, takže na Lípu…