Pomník c. k. pěšího pluku Deutschmeistrů č. 4 v Rozběřicích I když bylo Královéhradecko v rámci staletí dějištěm řady různých válek a konfliktů, tak bitva u Hradce Králové, jinak zvaná též jako na Chlumu či u ##:a href="//www.turistika.cz/mista/sadova/detail":##Sadové##:/a:##, byla tou největší a nejkrvavější vůbec. Prusko-rakouská válka roku 1866 přinesla tak nesmyslné zabíjení a obrovskou řadu škod, že se na ni ani po více než půldruhém století nedá jednoduše zapomenout. Jednou z nejvíce postižených obcí byly rovněž Rozběřice, což připomíná řada pomníků v obci i v jejím blízkém okolí.V jednom z fejetonů, jenž vyšel 19. června 1914 v „Královéhradeckých rozhledech“ se mj. píše: „V Rozběřicích, vísce, leží u paty památného Chlumu, jest neméně než dvacet náhrobků nad šachtami, v nichž tlí těla padlých vojáků, v některé pak leží více mrtvol, nežli čítá celá vesnice obyvatelů. U silnice, v zahradě velkého statku Hejcmanky, leží v šachtě 547 vojínů naházených na sebe, uprostřed vsi, u rybníčka, stojí pomník pěšího… I když bylo Královéhradecko v rámci staletí dějištěm řady různých válek a konfliktů, tak bitva u Hradce Králové, jinak zvaná též jako na Chlumu či u ##:a href="//www.turistika.cz/mista/sadova/detail":##Sadové##:/a:##, byla tou největší a nejkrvavější vůbec. Prusko-rakouská válka roku 1866 přinesla tak nesmyslné zabíjení a obrovskou řadu škod, že se na ni ani po více než půldruhém století nedá jednoduše zapomenout. Jednou z nejvíce postižených obcí byly rovněž Rozběřice, což připomíná řada pomníků v obci i v jejím blízkém okolí.V jednom z fejetonů, jenž vyšel 19. června 1914 v „Královéhradeckých rozhledech“ se mj. píše: „V Rozběřicích, vísce, leží u paty památného Chlumu, jest neméně než dvacet náhrobků nad šachtami, v nichž tlí těla padlých vojáků, v některé pak leží více mrtvol, nežli čítá celá vesnice obyvatelů. U silnice, v zahradě velkého statku Hejcmanky, leží v šachtě 547 vojínů naházených na sebe, uprostřed vsi, u rybníčka, stojí pomník pěšího…