Kostel sv. sv. Markéty, panny a mučednice v Semonicích Tento chrám pochází nejspíše z přelomu 13. a 14. století. V roce 1352 bylo odváděno 6 gr. papežského desátku. První zmínka o tomto kostele je z roku 1357 a již tehdy býval farním, protože tenkrát si směnil plebánii Petr z Hořiček se semonickým farářem Vitoldem. V roce 1370 nastoupil místo Petra Ješek z Lažan. Roku 1389 byl ke kostelu v Semonicích a k oltáři sv. Markéty v Chotěborkách prezentován Benešem z Rýzmburka plebán Mikoláš z Lískovic. Toho v roce 1393 vystřídal Bartoloměj ze Stárkova a jeho o 3 roky později Jakub z Čisté. Od roku 1421 byla semonická fara u sv. Markéty spravována faráři, kteří „vysluhovali svatou Večeři Páně pod obojí způsobou“.Fara zanikla v roce 1623 a od té doby byl kostel filiálním do Holohlav. Roku 1837 byly do kostela přeneseny varhany z kostela sv. Václava v Číbuzi, které byly původně instalovány ve smiřické zámecké kapli Zjevení Páně. Rekonstrukce kostela byla provedena v roce 1897, kdy došlo na venkovní opravy i vnitřní… Tento chrám pochází nejspíše z přelomu 13. a 14. století. V roce 1352 bylo odváděno 6 gr. papežského desátku. První zmínka o tomto kostele je z roku 1357 a již tehdy býval farním, protože tenkrát si směnil plebánii Petr z Hořiček se semonickým farářem Vitoldem. V roce 1370 nastoupil místo Petra Ješek z Lažan. Roku 1389 byl ke kostelu v Semonicích a k oltáři sv. Markéty v Chotěborkách prezentován Benešem z Rýzmburka plebán Mikoláš z Lískovic. Toho v roce 1393 vystřídal Bartoloměj ze Stárkova a jeho o 3 roky později Jakub z Čisté. Od roku 1421 byla semonická fara u sv. Markéty spravována faráři, kteří „vysluhovali svatou Večeři Páně pod obojí způsobou“.Fara zanikla v roce 1623 a od té doby byl kostel filiálním do Holohlav. Roku 1837 byly do kostela přeneseny varhany z kostela sv. Václava v Číbuzi, které byly původně instalovány ve smiřické zámecké kapli Zjevení Páně. Rekonstrukce kostela byla provedena v roce 1897, kdy došlo na venkovní opravy i vnitřní…