Zaniklá tvrz v Semonicích Semonice, malá ves, jež se nachází nedaleko Jaroměře, je obcí, u níž by se dnes ani nehádalo, že na svém území mívala nějaké šlechtické sídlo. Sice se o něm hovořilo v lidových podáních, ale písemný důkaz o této tvrzi se žádný nedochoval, pokud nepočítáme predikáty Ješka (Jošta) a Peška Herynků ze Semonic k roku 1357. Jednoznačným důkazem její existence se tak stal až depot železných předmětů, jenž byl nalezen Ludvíkem Šnajdrem v roce 1896 v jihovýchodním rohu semonického dvora čp. 1. Zde se nacházela mírná vyvýšenina, která byla roku 1895 rozvezena. Výkopy tehdy řídil poslanec Jan Jaroš na podnět vlastníka usedlosti Jana Jelínka. Během těchto prací byly zachyceny rovněž základy kamenné stavby o rozměrech 6,6 x 8,5 m a keramické zlomky. Vše bylo situováno ve vrstvě promíšené zuhelnatělým dřevem a vypálenou mazanicí, přičemž celkem bylo vyzdviženo na 160 kovových předmětů a 6 nádob, a to včetně zlomků. Jiné zdroje hovoří o tom, že bylo objeveno na 300… Semonice, malá ves, jež se nachází nedaleko Jaroměře, je obcí, u níž by se dnes ani nehádalo, že na svém území mívala nějaké šlechtické sídlo. Sice se o něm hovořilo v lidových podáních, ale písemný důkaz o této tvrzi se žádný nedochoval, pokud nepočítáme predikáty Ješka (Jošta) a Peška Herynků ze Semonic k roku 1357. Jednoznačným důkazem její existence se tak stal až depot železných předmětů, jenž byl nalezen Ludvíkem Šnajdrem v roce 1896 v jihovýchodním rohu semonického dvora čp. 1. Zde se nacházela mírná vyvýšenina, která byla roku 1895 rozvezena. Výkopy tehdy řídil poslanec Jan Jaroš na podnět vlastníka usedlosti Jana Jelínka. Během těchto prací byly zachyceny rovněž základy kamenné stavby o rozměrech 6,6 x 8,5 m a keramické zlomky. Vše bylo situováno ve vrstvě promíšené zuhelnatělým dřevem a vypálenou mazanicí, přičemž celkem bylo vyzdviženo na 160 kovových předmětů a 6 nádob, a to včetně zlomků. Jiné zdroje hovoří o tom, že bylo objeveno na 300…