Mlýn Medříč u Smidar Název Medříč či Meziříčí býval původně pojmenováním středověké obce, jež se v místech dnešního mlýna nalézala a zanikla někdy na přelomu 15. a 16. století, protože ještě v roce 1488 byla provolána odúmrť v Meziříčí v Mstihněvi po Markétě, dceři Kuneše Vlašťky z Oděrad (též psán jako z Voděrad) a v následujícím století byla tato ves s tvrzí zmíněna již jako pustá. Jediným objektem, který z ní zůstal, byl poplužní dvůr a posléze jen mlýn při Javorce, jemuž se začalo říkat právě po zaniklé obci ("Medříč", "Na Medříči").Již od svých počátků byl mlýn panským majetkem a vrchnost ho pronajímala za roční plat a jiné peněžité i naturální dávky. V letech 1665-1667 byl zdejším mlynářem Kryštof Martinů a v letech 1667-1671 Tobiáš Černý, pocházející ze Dvora Králové nad Labem. Po něm tu mlynařil Jan Říbek, který 12. března 1691 řešil před smidarským magistrátem spor s nerošovským mlynářem Janem Štěpánovským, jehož jádrem byla netaktní slova, která se nerošovského… Název Medříč či Meziříčí býval původně pojmenováním středověké obce, jež se v místech dnešního mlýna nalézala a zanikla někdy na přelomu 15. a 16. století, protože ještě v roce 1488 byla provolána odúmrť v Meziříčí v Mstihněvi po Markétě, dceři Kuneše Vlašťky z Oděrad (též psán jako z Voděrad) a v následujícím století byla tato ves s tvrzí zmíněna již jako pustá. Jediným objektem, který z ní zůstal, byl poplužní dvůr a posléze jen mlýn při Javorce, jemuž se začalo říkat právě po zaniklé obci ("Medříč", "Na Medříči").Již od svých počátků byl mlýn panským majetkem a vrchnost ho pronajímala za roční plat a jiné peněžité i naturální dávky. V letech 1665-1667 byl zdejším mlynářem Kryštof Martinů a v letech 1667-1671 Tobiáš Černý, pocházející ze Dvora Králové nad Labem. Po něm tu mlynařil Jan Říbek, který 12. března 1691 řešil před smidarským magistrátem spor s nerošovským mlynářem Janem Štěpánovským, jehož jádrem byla netaktní slova, která se nerošovského…