Cukrovar ve Skřivanech Cukrovar vystavěl v roce 1862 Gustav Ledvinka rytíř z Orlové Skály (Adlersfelsu) na místě bývalého špýcharu a pivovaru, přičemž prvním ředitelem továrny byl Jan Musil, po něm František Kubeš a cukrmistrem byl Josef Myslík. Tehdejší surovárna byla založena podle starého systému na strouhání a lisování řepy ve velmi malém rozsahu. Řepa se skládala na panském poli a odtud se dovážela do cukrovaru. Veškeré strojové vybavení pocházelo z Daňkovy karlínské strojírny a uhlí k vytápění se vozilo povozy z Labské Týnice. Roku 1872 se stal majitelem skřivanského statku Adolf rytíř ze Zahony.O 10 let později však přišla velká rána pro cukrovar. Časně z rána 7. dubna 1882 vypukl v místnostech skladiště, kde se balil cukr, požár. Oheň se šířil úžasnou rychlostí celým skladištěm, v němž bylo složeno přes 4 000 metrických centů hotového cukru a rafinády. Nato zasáhl varní síň a cukerné půdy, kde bylo nashromážděno asi 4 000 metrických centů zboží (homolové zboží a… Cukrovar vystavěl v roce 1862 Gustav Ledvinka rytíř z Orlové Skály (Adlersfelsu) na místě bývalého špýcharu a pivovaru, přičemž prvním ředitelem továrny byl Jan Musil, po něm František Kubeš a cukrmistrem byl Josef Myslík. Tehdejší surovárna byla založena podle starého systému na strouhání a lisování řepy ve velmi malém rozsahu. Řepa se skládala na panském poli a odtud se dovážela do cukrovaru. Veškeré strojové vybavení pocházelo z Daňkovy karlínské strojírny a uhlí k vytápění se vozilo povozy z Labské Týnice. Roku 1872 se stal majitelem skřivanského statku Adolf rytíř ze Zahony.O 10 let později však přišla velká rána pro cukrovar. Časně z rána 7. dubna 1882 vypukl v místnostech skladiště, kde se balil cukr, požár. Oheň se šířil úžasnou rychlostí celým skladištěm, v němž bylo složeno přes 4 000 metrických centů hotového cukru a rafinády. Nato zasáhl varní síň a cukerné půdy, kde bylo nashromážděno asi 4 000 metrických centů zboží (homolové zboží a…