Družstevní sušárna čekanky, mlýn a pekárna v Praskačce Původně zdejší rolníci pěstovali ve velkém řepu cukrovku, což by nebylo vzhledem k množství cukrovarů v okolí nic divného. Pak však koncem 80. let 19. století spadly prudce její ceny a k tomu se přidružila řada dalších problémů, z nichž jedním z nejzávažnějších byla též neúroda obilí, a to kvůli velkému suchu. Z tohoto důvodu začali přemýšlet, jak by dokázali tato špatná léta přežít. Z blízkého okolí viděli, že jejich mnohým kolegům se začalo dařit, když přešli na pěstování čekanky, a tak se rozhodli fungovat stejným způsobem. Protože však dodávali surovinu soukromým sušárnám, jež měly z čekanky největší zisk, začaly v nich klíčit myšlenky, že by pro ně bylo lépe, aby si zřídili vlastní sušárnu. V roce 1898 se tedy sešlo několik místních rolníků, kteří začali jednat o stavbě sušárny na čekanku. Tato jednání samozřejmě nebyla po chuti majitelům okolních sušáren a ti se snažili vše zhatit. Zejména šlo o Josefa Loučného z Hřibska, parostrojní sušárnu čekanky Antonína… Původně zdejší rolníci pěstovali ve velkém řepu cukrovku, což by nebylo vzhledem k množství cukrovarů v okolí nic divného. Pak však koncem 80. let 19. století spadly prudce její ceny a k tomu se přidružila řada dalších problémů, z nichž jedním z nejzávažnějších byla též neúroda obilí, a to kvůli velkému suchu. Z tohoto důvodu začali přemýšlet, jak by dokázali tato špatná léta přežít. Z blízkého okolí viděli, že jejich mnohým kolegům se začalo dařit, když přešli na pěstování čekanky, a tak se rozhodli fungovat stejným způsobem. Protože však dodávali surovinu soukromým sušárnám, jež měly z čekanky největší zisk, začaly v nich klíčit myšlenky, že by pro ně bylo lépe, aby si zřídili vlastní sušárnu. V roce 1898 se tedy sešlo několik místních rolníků, kteří začali jednat o stavbě sušárny na čekanku. Tato jednání samozřejmě nebyla po chuti majitelům okolních sušáren a ti se snažili vše zhatit. Zejména šlo o Josefa Loučného z Hřibska, parostrojní sušárnu čekanky Antonína…