Žižkův stůl u Rosnic Vlevo nad Rosnicemi při cestě k Boru se nachází táhlý vrch „Slupek“, kterému místní říkají od nepaměti Žižkův stůl, a to proto, že když 4. srpna 1423 porazil Jan Žižka z Trocnova u Strauchova dvora Diviše Bořka z Miletínka, tak tu po svém vítězství měl stolovat. Jiné prameny uvádějí, že k tomuto jeho zastavení mělo dojít již o rok dříve. Vše je však jen z lidového podání a důkaz o tom, že se zde slavný vojevůdce někdy zastavil, neexistuje.Aby bylo toto památné místo zachováno, dal tam novobydžovský podkrajský komisař a následně královéhradecký krajský komisař Moric Lüssner, který na počátku 40. let 19. století studoval lidové pověsti o Janu Žižkovi a jeho táboření u Rosnic na Homoli, vysadit v polovině 19. století čtveřici lip, k nimž roku 1886 přibyl kamenný pomník, který vznikl poměrně rychle, protože v roce 1885 požádal nechanický Sokol o prodej tohoto pozemku o výměře 4 arů a 83 čtverečních metrů. 8. dubna téhož roku mu byl odevzdán knihovně do… Vlevo nad Rosnicemi při cestě k Boru se nachází táhlý vrch „Slupek“, kterému místní říkají od nepaměti Žižkův stůl, a to proto, že když 4. srpna 1423 porazil Jan Žižka z Trocnova u Strauchova dvora Diviše Bořka z Miletínka, tak tu po svém vítězství měl stolovat. Jiné prameny uvádějí, že k tomuto jeho zastavení mělo dojít již o rok dříve. Vše je však jen z lidového podání a důkaz o tom, že se zde slavný vojevůdce někdy zastavil, neexistuje.Aby bylo toto památné místo zachováno, dal tam novobydžovský podkrajský komisař a následně královéhradecký krajský komisař Moric Lüssner, který na počátku 40. let 19. století studoval lidové pověsti o Janu Žižkovi a jeho táboření u Rosnic na Homoli, vysadit v polovině 19. století čtveřici lip, k nimž roku 1886 přibyl kamenný pomník, který vznikl poměrně rychle, protože v roce 1885 požádal nechanický Sokol o prodej tohoto pozemku o výměře 4 arů a 83 čtverečních metrů. 8. dubna téhož roku mu byl odevzdán knihovně do…