Do Velkých Karlovic na procházku dolinou Pluskovec a do Leskového Některá místa stačí vidět jednou, ale jsou i taková, která vás opředou svou magickou (leč neviditelnou) pavučinou a vy se do nich musíte po čase vracet, neboť jejich krása a šarm udělá vaší dušičce nesmírně dobře. Pro Janu a pro mne jsou jedním z nich Velké Karlovice (samozřejmě s celým širým okolím), do nichž směřoval náš poslední srpnový dovolenkový výlet. Horký páteční den nebyl optimálním ani na procházky po horských dolinách, ale i tak tu bylo hezky... a navíc, když jsme přejeli busem ze Zlína na Vsetín, tak v něm po ránu drobně pršelo. Původní plán byl dopravit se do Velkých Karlovic a zpět vlakem. Jenže ona se tu zrovna bourala stará staniční budova a celý železniční areál byl obklopen zátarasem. No a protože se nám přístup ke kupodivu stále fungujícím vlakům nepodařilo směrem od autobusového nádraží nalézt, pokračovali jsme po půlhodince dál opět busem. Cestou do Velkých Karlovic se obloha začala rychle trhat a než jsme dorazili do cíle, vyklubal se mezitím za okny… Některá místa stačí vidět jednou, ale jsou i taková, která vás opředou svou magickou (leč neviditelnou) pavučinou a vy se do nich musíte po čase vracet, neboť jejich krása a šarm udělá vaší dušičce nesmírně dobře. Pro Janu a pro mne jsou jedním z nich Velké Karlovice (samozřejmě s celým širým okolím), do nichž směřoval náš poslední srpnový dovolenkový výlet. Horký páteční den nebyl optimálním ani na procházky po horských dolinách, ale i tak tu bylo hezky... a navíc, když jsme přejeli busem ze Zlína na Vsetín, tak v něm po ránu drobně pršelo. Původní plán byl dopravit se do Velkých Karlovic a zpět vlakem. Jenže ona se tu zrovna bourala stará staniční budova a celý železniční areál byl obklopen zátarasem. No a protože se nám přístup ke kupodivu stále fungujícím vlakům nepodařilo směrem od autobusového nádraží nalézt, pokračovali jsme po půlhodince dál opět busem. Cestou do Velkých Karlovic se obloha začala rychle trhat a než jsme dorazili do cíle, vyklubal se mezitím za okny…