Nový hřbitov ve Všestarech V roce 1360 byl zmíněn zdejší kostel Nejsvětější Trojice Boží jako farní, ale ještě před ním tu stával malý kostelík sv. Václava, a to nejspíše na místě dnešní fary. Právě kolem obou těchto svatostánků se původně pohřbívalo, ale protože farnost byla velká, postupem času začalo docházet místo k pohřbívání a rozšíření pohřebiště nebylo možné. V té chvíli bylo rozhodnuto, že musí být zřízen hřbitov nový, ať již kvůli nedostatku místa, tak z hygienického hlediska. Roku 1885 zakoupily obce Všestary, Rosnice, Bříza a Rozběřice pozemek za kostelem, přičemž např. Rosnice musela na jeho koupi vydat 1 428 zlatých 60 krejcarů a navíc její obyvatelé dovezli zdarma na oplocení pohřebiště 22 700 cihel a 85 m3 kamene.Všestarský farář P. Josef Čížek si však stanovil podmínku, že na novém hřbitově musí vzniknout zvláštní místo hanby pro sebevrahy a zemřelé nepokřtěné novorozence a plody, případně pro příslušníky jiných vyznání. Tento nápad však byl obyvateli… V roce 1360 byl zmíněn zdejší kostel Nejsvětější Trojice Boží jako farní, ale ještě před ním tu stával malý kostelík sv. Václava, a to nejspíše na místě dnešní fary. Právě kolem obou těchto svatostánků se původně pohřbívalo, ale protože farnost byla velká, postupem času začalo docházet místo k pohřbívání a rozšíření pohřebiště nebylo možné. V té chvíli bylo rozhodnuto, že musí být zřízen hřbitov nový, ať již kvůli nedostatku místa, tak z hygienického hlediska. Roku 1885 zakoupily obce Všestary, Rosnice, Bříza a Rozběřice pozemek za kostelem, přičemž např. Rosnice musela na jeho koupi vydat 1 428 zlatých 60 krejcarů a navíc její obyvatelé dovezli zdarma na oplocení pohřebiště 22 700 cihel a 85 m3 kamene.Všestarský farář P. Josef Čížek si však stanovil podmínku, že na novém hřbitově musí vzniknout zvláštní místo hanby pro sebevrahy a zemřelé nepokřtěné novorozence a plody, případně pro příslušníky jiných vyznání. Tento nápad však byl obyvateli…