Pohřebačka (Opatovice nad Labem) Celé toto místo, jež bylo podle všeho osídleno již v době kamenné, patřilo opatovickým benediktinům. Po vypálení jejich kláštera v roce 1421 ovládl toto území Diviš Bořek z Miletínka, kterému ho v roce 1436 zapsal sám císař Zikmund Lucemburský. Později se Pohřebačka dostala do rukou Pernštejnů, a tudíž se stala součástí pardubického panství. V roce 1590 musel Jaroslav z Pernštejna prodat kvůli vysokým dluhům celé panství královské komoře. Stalo se z něj tak komorní panství, v jehož rámci fungovala Pohřebačka až do roku 1849, kdy vstoupilo v platnost prozatímní obecní zřízení.Na počátku 17. stoletím přišla rekatolizační vlna a zdejší obyvatelé jsou řazeni mezi ty, kteří nejvíce odpírali katolickou obnovu. Velkým zásahem do rozvoje obce se stala třicetiletá válka. V roce 1648 bylo zničeno 6 z 15 zdejších usedlostí. Tehdy obec spadá pod královéhradecké děkanství. Teprve v roce 1769 opět náleží pod opatovickou faru. V letech 1856-1857 byla postavena skrz… Celé toto místo, jež bylo podle všeho osídleno již v době kamenné, patřilo opatovickým benediktinům. Po vypálení jejich kláštera v roce 1421 ovládl toto území Diviš Bořek z Miletínka, kterému ho v roce 1436 zapsal sám císař Zikmund Lucemburský. Později se Pohřebačka dostala do rukou Pernštejnů, a tudíž se stala součástí pardubického panství. V roce 1590 musel Jaroslav z Pernštejna prodat kvůli vysokým dluhům celé panství královské komoře. Stalo se z něj tak komorní panství, v jehož rámci fungovala Pohřebačka až do roku 1849, kdy vstoupilo v platnost prozatímní obecní zřízení.Na počátku 17. stoletím přišla rekatolizační vlna a zdejší obyvatelé jsou řazeni mezi ty, kteří nejvíce odpírali katolickou obnovu. Velkým zásahem do rozvoje obce se stala třicetiletá válka. V roce 1648 bylo zničeno 6 z 15 zdejších usedlostí. Tehdy obec spadá pod královéhradecké děkanství. Teprve v roce 1769 opět náleží pod opatovickou faru. V letech 1856-1857 byla postavena skrz…