Královská obora v Praze Podle mnoha autorů měla vzniknout předchůdkyně dnešní Královské obory při výstavbě letohrádku za panování krále Přemysla Otakara II. V roce 1266. Právě ten ji měl nechat poprvé ohradit vysokou zdí. Roku 1319 zde měl král Jan Lucemburský zřídit místo pro turnaje. Její obnovu po husitských válkách, kdy byla nejprve v majetku pražské husitské obce, následně v rukou jednoho z konšelů a v roce 1436 se stala opět královským vlastnictvím, pak měl mít na svědomí král Vladislav Jagellonský. Další zprávu o oboře v těchto místech máme z roku 1536, kdy král Ferdinand I. nechal vedle nové obory nad potokem Bruska vyměřit v Bubenči jinou a rozsáhlejší oboru a nechal ji obehnat zdí, přičemž kolem jejích zdí, natož přímo do ní, nesměl nikdo vkročit se zbraní, jinak by byl oběšen. V roce 1559 arcikníže Ferdinand nechal pole vedle ní předělat rovněž na oboru. Kdo by v ní chtěl škodit, měl být také pověšen na nejbližším stromě. Tím došlo k velkému rozšíření tohoto královského majetku… Podle mnoha autorů měla vzniknout předchůdkyně dnešní Královské obory při výstavbě letohrádku za panování krále Přemysla Otakara II. V roce 1266. Právě ten ji měl nechat poprvé ohradit vysokou zdí. Roku 1319 zde měl král Jan Lucemburský zřídit místo pro turnaje. Její obnovu po husitských válkách, kdy byla nejprve v majetku pražské husitské obce, následně v rukou jednoho z konšelů a v roce 1436 se stala opět královským vlastnictvím, pak měl mít na svědomí král Vladislav Jagellonský. Další zprávu o oboře v těchto místech máme z roku 1536, kdy král Ferdinand I. nechal vedle nové obory nad potokem Bruska vyměřit v Bubenči jinou a rozsáhlejší oboru a nechal ji obehnat zdí, přičemž kolem jejích zdí, natož přímo do ní, nesměl nikdo vkročit se zbraní, jinak by byl oběšen. V roce 1559 arcikníže Ferdinand nechal pole vedle ní předělat rovněž na oboru. Kdo by v ní chtěl škodit, měl být také pověšen na nejbližším stromě. Tím došlo k velkému rozšíření tohoto královského majetku…