Kaple sv. Viléma Akvitánského v Roudnici nad Labem Tato kaple byla postavena roku 1726 za Špitálskou bránou při cestě do Hracholusk kněžnou Annou Marií Vilemínou, rozenou z Althanu, která ji nechala zasvětit sv. Vilémovi, patronu a utěšiteli odsouzenců. To z toho důvodu, že v těchto místech bývalo popraviště. Říkalo se zde „Na stínadlech“ nebo též „Na kolečku“, protože tady odsouzenci kladli hlavu pod meč nebo bývali lámáni kolem. Po zrušení popraviště tu stávala prostá Boží muka, kamenná lavice a místo pro špalek. V některých pramenech je uvedeno, že kapli postavila spolu se svým manželem Filipem Hyacintem z Lobkowicz, ale to jen z toho důvodu, že v tehdejších dobách nemohla žena, ač šlechtična, dělat nic bez svého chotě.Plán kaple, od svého počátku vedené jako veřejné (spolu s kaplemi sv. Rozálie a sv. Josefa; zámecká kaple Nejsvětější Trojice však nenáležela k veřejným), zhotovil nejspíše litoměřický stavitel Octavio Broggio (též psán jako Oktavián Broggi), který v letech 1725-1734 vedl v Roudnici… Tato kaple byla postavena roku 1726 za Špitálskou bránou při cestě do Hracholusk kněžnou Annou Marií Vilemínou, rozenou z Althanu, která ji nechala zasvětit sv. Vilémovi, patronu a utěšiteli odsouzenců. To z toho důvodu, že v těchto místech bývalo popraviště. Říkalo se zde „Na stínadlech“ nebo též „Na kolečku“, protože tady odsouzenci kladli hlavu pod meč nebo bývali lámáni kolem. Po zrušení popraviště tu stávala prostá Boží muka, kamenná lavice a místo pro špalek. V některých pramenech je uvedeno, že kapli postavila spolu se svým manželem Filipem Hyacintem z Lobkowicz, ale to jen z toho důvodu, že v tehdejších dobách nemohla žena, ač šlechtična, dělat nic bez svého chotě.Plán kaple, od svého počátku vedené jako veřejné (spolu s kaplemi sv. Rozálie a sv. Josefa; zámecká kaple Nejsvětější Trojice však nenáležela k veřejným), zhotovil nejspíše litoměřický stavitel Octavio Broggio (též psán jako Oktavián Broggi), který v letech 1725-1734 vedl v Roudnici…