Kostel Narození Panny Marie s augustiniánským klášterem v Roudnici nad Labem Klášter založil pro řeholní kanovníky sv. Augustina biskup Jan IV. z Dražic, přičemž do něj měli být přijímáni pouze rodilí Čechové (po otci i matce). Základní kámen byl položen 25. května 1333 a stavba byla zpočátku svěřena avignonskému mistru Vilémovi, který v letech 1333-1334 přebýval v Roudnici kvůli výstavbě zdejšího mostu. Do konce roku 1338 byl dostavěn kůr kostela a v den Nanebevzetí Panny Marie v roce 1340 byl vysvěcen, o čemž svědčí pískovcová pamětní deska za oltářem sv. Jana Nepomuckého. Na klášter vynaložil biskup mnoho, nejen na jeho nadání statky, ale ještě více na samou stravbu, kterou nechal provést do té doby málo obvyklým způsobem, celou z tesaných kvádrů, s vysokými a širokými kružbovými okny podle francouzských vzorů. Z doby biskupa Jana IV. pochází sakristie, k ní přiléhající konventní síň a východní část ambitů, hlavní kůr a částečně též trojlodí kostela. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic se dostavoval kostel, což můžeme soudit podle písmena… Klášter založil pro řeholní kanovníky sv. Augustina biskup Jan IV. z Dražic, přičemž do něj měli být přijímáni pouze rodilí Čechové (po otci i matce). Základní kámen byl položen 25. května 1333 a stavba byla zpočátku svěřena avignonskému mistru Vilémovi, který v letech 1333-1334 přebýval v Roudnici kvůli výstavbě zdejšího mostu. Do konce roku 1338 byl dostavěn kůr kostela a v den Nanebevzetí Panny Marie v roce 1340 byl vysvěcen, o čemž svědčí pískovcová pamětní deska za oltářem sv. Jana Nepomuckého. Na klášter vynaložil biskup mnoho, nejen na jeho nadání statky, ale ještě více na samou stravbu, kterou nechal provést do té doby málo obvyklým způsobem, celou z tesaných kvádrů, s vysokými a širokými kružbovými okny podle francouzských vzorů. Z doby biskupa Jana IV. pochází sakristie, k ní přiléhající konventní síň a východní část ambitů, hlavní kůr a částečně též trojlodí kostela. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic se dostavoval kostel, což můžeme soudit podle písmena…