Les Borovinka Jak název naznačuje, tak původní les, nacházející se na pomezí katastrů Plačic, Kuklen a Pražského Předměstí, býval pozůstatkem polabských borových porostů, jež můžeme dosud nalézt jižněji na Pardubicku či na Přeloučsku. Postupem času se však z něj stal smíšený les a dnes jsou zde borovice spíše vzácností, naopak převládly buky a duby. I ty bychom mohli v blízkosti tohoto lesa nalézt, neboť západním směrem přecházela Borovinka, občas nazývaná též jako Borovina, ve Vackovu dubinu (k Plačicím a ke Kuklenám) a na jih k Březhradu se nacházely olše, dnes je tento porost, který býval majetkem královéhradecké obce, vzpomenut pouze zachovaným pomístním názvem Olšiny. Pojmenování Panoška je naopak pozůstatkem královéhradecké panské bažantnice, jež byla v roce 1785 rozdělena 32 familiantům. Právě ta byla základem dnešní Borovinky, což můžeme vidět z indikační skici stabilního katastru obce Plačic z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Franze Zizia a adjunkta 2. třídy Jana Straky,… Jak název naznačuje, tak původní les, nacházející se na pomezí katastrů Plačic, Kuklen a Pražského Předměstí, býval pozůstatkem polabských borových porostů, jež můžeme dosud nalézt jižněji na Pardubicku či na Přeloučsku. Postupem času se však z něj stal smíšený les a dnes jsou zde borovice spíše vzácností, naopak převládly buky a duby. I ty bychom mohli v blízkosti tohoto lesa nalézt, neboť západním směrem přecházela Borovinka, občas nazývaná též jako Borovina, ve Vackovu dubinu (k Plačicím a ke Kuklenám) a na jih k Březhradu se nacházely olše, dnes je tento porost, který býval majetkem královéhradecké obce, vzpomenut pouze zachovaným pomístním názvem Olšiny. Pojmenování Panoška je naopak pozůstatkem královéhradecké panské bažantnice, jež byla v roce 1785 rozdělena 32 familiantům. Právě ta byla základem dnešní Borovinky, což můžeme vidět z indikační skici stabilního katastru obce Plačic z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Franze Zizia a adjunkta 2. třídy Jana Straky,…