Sendražický potok O tomto potoku se nikde mnoho nedočteme, protože jeho délka je pouze 5,1 km, pokud k němu ještě nepřipočteme úsek jeho druhé zdrojnice, která má do soutoku délku 1,8 km. Theodor Zouzal ve svém článku „Příspěvky k přírodovědeckému popisu okresu Jaroměřského“, který vyšel v „Hradeckém kraji“ 1. září 1906, napsal o tomto toku toto:„14. Potok Sendražický.Jeden jeho pramen přichází z východní stráně Máslovědské, druhý pak z jižního svahu „Rejdiště“ Hořiňovského; bera se směrem východním obcí Sendražickou opouští okres, aby dostihl Labe na Lochenicemi.“Na rozdíl od jiných vodních toků, tak u něho tato slova platí dodnes. Skutečně jeden pramen vzniká ve svahu pod ##:a href="//www.turistika.cz/mista/maslojedy/detail":##Máslojedy##:/a:##, a to mezi lokalitami „Sendražická stráň“ a „Světná“. Odtud teče jihovýchodním směrem k Sendražicím, kde je na něm zřízen rybník. Z rybníka teče na východ, kde přes silnici proti obecnímu úřadu přibírá… O tomto potoku se nikde mnoho nedočteme, protože jeho délka je pouze 5,1 km, pokud k němu ještě nepřipočteme úsek jeho druhé zdrojnice, která má do soutoku délku 1,8 km. Theodor Zouzal ve svém článku „Příspěvky k přírodovědeckému popisu okresu Jaroměřského“, který vyšel v „Hradeckém kraji“ 1. září 1906, napsal o tomto toku toto:„14. Potok Sendražický.Jeden jeho pramen přichází z východní stráně Máslovědské, druhý pak z jižního svahu „Rejdiště“ Hořiňovského; bera se směrem východním obcí Sendražickou opouští okres, aby dostihl Labe na Lochenicemi.“Na rozdíl od jiných vodních toků, tak u něho tato slova platí dodnes. Skutečně jeden pramen vzniká ve svahu pod ##:a href="//www.turistika.cz/mista/maslojedy/detail":##Máslojedy##:/a:##, a to mezi lokalitami „Sendražická stráň“ a „Světná“. Odtud teče jihovýchodním směrem k Sendražicím, kde je na něm zřízen rybník. Z rybníka teče na východ, kde přes silnici proti obecnímu úřadu přibírá…