Les Černá stráň Od dávných dob bylo toto území využíváno k pěstění lesů, k čemuž dobře posloužila zdejší kvalitní půda. Původně se však jednalo o dubohabřinu, jež byla postupně nahrazována jehličnany. František Pitaš se ve své knize "Nový Hradec Králové 1930" zmiňuje o této lokalitě takto: "Lesy u Nového Hradce Králové jsou většinou jehličnaté, ačkoli se dnes dává přednost smíšenému porostu. Jsou zde vedle borovic, jedlí, smrků i modřínů též břízky, doubky, buky, habry, olše a j. V Černé stráni je t. zv. Křivá lípa (leč č. 97), 300letá. Černá stráň je jaksi nejhlubší v I. tř. bonitní a také na floru nejúrodnější částí hradeckých lesů. Jsou zde dosud zbytky bukového lesa dosti starého. Pod Černou strání bývala asi obora v díle, který se r. 1785 nazývá Ohradou starou. Též v lese u Zeleného sloupku byla bažantnice, jak svědčí dosud užívaný název jeho Bažantnice." Podle Josefa Strachoty bývala na Černé stráni hojně zastoupena také jedle, což uvádí ve své publikaci "Lesy… Od dávných dob bylo toto území využíváno k pěstění lesů, k čemuž dobře posloužila zdejší kvalitní půda. Původně se však jednalo o dubohabřinu, jež byla postupně nahrazována jehličnany. František Pitaš se ve své knize "Nový Hradec Králové 1930" zmiňuje o této lokalitě takto: "Lesy u Nového Hradce Králové jsou většinou jehličnaté, ačkoli se dnes dává přednost smíšenému porostu. Jsou zde vedle borovic, jedlí, smrků i modřínů též břízky, doubky, buky, habry, olše a j. V Černé stráni je t. zv. Křivá lípa (leč č. 97), 300letá. Černá stráň je jaksi nejhlubší v I. tř. bonitní a také na floru nejúrodnější částí hradeckých lesů. Jsou zde dosud zbytky bukového lesa dosti starého. Pod Černou strání bývala asi obora v díle, který se r. 1785 nazývá Ohradou starou. Též v lese u Zeleného sloupku byla bažantnice, jak svědčí dosud užívaný název jeho Bažantnice." Podle Josefa Strachoty bývala na Černé stráni hojně zastoupena také jedle, což uvádí ve své publikaci "Lesy…