Sicílie – VIII. část (Syrakusy, Cavagrande del Cassibile) Pět minut po čtrnácté hodině vystupujeme z vlaku v Syrakusách, městě zapsaném v roce 2005 na seznam dědictví UNESCO. Část města, které bylo založeno okolo roku 730 př. n. l. kolonisty z Korintu, leží na pobřeží a stará čtvrť na ostrůvku Ortigia, přičemž obě tyto městské části jsou spojeny dvěma mosty.   Železniční nádraží se nachází trochu stranou od centra, a tudíž jdeme a hledáme vhodný podnik k uložení věcí. Procházíme celkem nevábným předměstím a v hlavách se nám rodí myšlenka na drobnou změnu v našem putování. Uvažujeme o zapůjčení automobilu. Avšak je siesta a jak informační centrum, tak všechny tři půjčovny aut jsou zavřené. Sice to není zase až tak překvapující, ale chybí nám alespoň náznak toho, kdy hodlají opět otevřít. Zastavujeme se tedy v jednom baru na pivo, abychom potřebné údaje zjistili i nebezpečnou žízeň zahnali. Kromě nás je zde ještě místní finanční policista, se kterým se dáváme do řeči. Trochu ho šokujeme výběrem… Pět minut po čtrnácté hodině vystupujeme z vlaku v Syrakusách, městě zapsaném v roce 2005 na seznam dědictví UNESCO. Část města, které bylo založeno okolo roku 730 př. n. l. kolonisty z Korintu, leží na pobřeží a stará čtvrť na ostrůvku Ortigia, přičemž obě tyto městské části jsou spojeny dvěma mosty.   Železniční nádraží se nachází trochu stranou od centra, a tudíž jdeme a hledáme vhodný podnik k uložení věcí. Procházíme celkem nevábným předměstím a v hlavách se nám rodí myšlenka na drobnou změnu v našem putování. Uvažujeme o zapůjčení automobilu. Avšak je siesta a jak informační centrum, tak všechny tři půjčovny aut jsou zavřené. Sice to není zase až tak překvapující, ale chybí nám alespoň náznak toho, kdy hodlají opět otevřít. Zastavujeme se tedy v jednom baru na pivo, abychom potřebné údaje zjistili i nebezpečnou žízeň zahnali. Kromě nás je zde ještě místní finanční policista, se kterým se dáváme do řeči. Trochu ho šokujeme výběrem…