Řeka Loučná Tato řeka bývala nejprve známá jako Trstenica (též Trstenice, zmínka v darovací listině litomyšlského kláštera z roku 1167) nebo Trenyza (v darovací listině opatovického kláštera z roku 1086, což je však středověké falzum), později jako Mejtka (či Mejtská a Mýtská) a jako o Loučné (Lauczna) se o ní hovoří poprvé v knize "Liber decanorum univ. Prag" z roku 1581. Pramení nedaleko obce Karle a odtud teče nejprve západním směrem ke Chmelíku, aby u něj změnila tok severním směrem. Protéká pak Litomyšlí, Cerekvicí nad Loučnou a Vysokým Mýtem, nad nímž opět prudce mění směr na západ. Odtud míří k Dašicím, Lánům u Dašic, za Velkými Kolodějemi do ní ústí říčka Zminka (jinak zvaná jako Dvakačovický náhon, vybudována v roce 1567 k napájení rybníku u Veské) a pod Sezemicemi je její tok podpořen přítokem Zadní Lodrantky, aby se pod Počaply stala levostranným přítokem řeky Labe. Ještě předtím však odevzdává velké množství vody náhonu Haldě (pojmenované dříve jako Počápelský… Tato řeka bývala nejprve známá jako Trstenica (též Trstenice, zmínka v darovací listině litomyšlského kláštera z roku 1167) nebo Trenyza (v darovací listině opatovického kláštera z roku 1086, což je však středověké falzum), později jako Mejtka (či Mejtská a Mýtská) a jako o Loučné (Lauczna) se o ní hovoří poprvé v knize "Liber decanorum univ. Prag" z roku 1581. Pramení nedaleko obce Karle a odtud teče nejprve západním směrem ke Chmelíku, aby u něj změnila tok severním směrem. Protéká pak Litomyšlí, Cerekvicí nad Loučnou a Vysokým Mýtem, nad nímž opět prudce mění směr na západ. Odtud míří k Dašicím, Lánům u Dašic, za Velkými Kolodějemi do ní ústí říčka Zminka (jinak zvaná jako Dvakačovický náhon, vybudována v roce 1567 k napájení rybníku u Veské) a pod Sezemicemi je její tok podpořen přítokem Zadní Lodrantky, aby se pod Počaply stala levostranným přítokem řeky Labe. Ještě předtím však odevzdává velké množství vody náhonu Haldě (pojmenované dříve jako Počápelský…