Bejkovna Toto „jezero“, jež je lidově přezdíváno „Bejčák“, je zčásti pozůstatkem původního meandrovitého toku řeky Orlice a zčásti mlýnského náhonu, který do ní mířil a od hlavního řečiště byl oddělen ostrovem v lokalitě, kde se říkalo „Za Mlejnem“, což můžeme vidět např. v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 1. třídy Ferdinanda Tarische a geometra 3. třídy Franze Fenzla a v mapě II. vojenského mapování, kterou v letech 1852-1853 zhotovil šikovatel Karl Werbitzký pod vedením plukovníka Johanna Becka. Tehdy byl tento ostrov spojen s pevninou dřevěným mostem u mlýna a dalším mostem přibližně v místech dnešního jezu „Mlejnek“, jenž ho spojoval se Slezským Předměstím.Sám mlýnský náhon musel vzniknout někdy ve 14. století, protože z roku 1396 je zmínka o zdejším mlýně a mlynáři Jakubovi. 22. června 1445 byl mlýn i s mosty a náhonem poškozen velkou povodní. A tak tomu bývalo i v následujících staletích, např. 15. února 1655, 5.-6. února 1775,… Toto „jezero“, jež je lidově přezdíváno „Bejčák“, je zčásti pozůstatkem původního meandrovitého toku řeky Orlice a zčásti mlýnského náhonu, který do ní mířil a od hlavního řečiště byl oddělen ostrovem v lokalitě, kde se říkalo „Za Mlejnem“, což můžeme vidět např. v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 1. třídy Ferdinanda Tarische a geometra 3. třídy Franze Fenzla a v mapě II. vojenského mapování, kterou v letech 1852-1853 zhotovil šikovatel Karl Werbitzký pod vedením plukovníka Johanna Becka. Tehdy byl tento ostrov spojen s pevninou dřevěným mostem u mlýna a dalším mostem přibližně v místech dnešního jezu „Mlejnek“, jenž ho spojoval se Slezským Předměstím.Sám mlýnský náhon musel vzniknout někdy ve 14. století, protože z roku 1396 je zmínka o zdejším mlýně a mlynáři Jakubovi. 22. června 1445 byl mlýn i s mosty a náhonem poškozen velkou povodní. A tak tomu bývalo i v následujících staletích, např. 15. února 1655, 5.-6. února 1775,…