Červenohorské sedlo – Pomníček Wilhelma Knorra Že je Červenohorské sedlo oblíbeným výletním cílem i východištěm mnoha horský túr v Hrubém Jeseníku není žádným tajemstvím. Aby se ale na horský přechod dalo vyjet, musela se nejdřív postavit nějaká silnice. Paradoxně přechod hor na Červenohorském sedle je vlastně poměrně nový, myšleno tedy v horizontu posledních staletí. Starší hlavní přechod z vnitrozemí, tedy z Moravy do Slezska (kam řadíme dnešní oblast Jesenicka) vedle dříve přes nižší a tím tedy snáze dostupné Ramzovské sedlo. Horský přechod mezi Pradědskou hornatinou a Keprnickou klenbou (které „Červeňák“ odděluje) býval dostupný jen nějakou pěšinou nebo loveckým chodníkem. Kratší přístup na druhou stranu si vynutila až průmyslová revoluce v 19. století. Dodejme, že v první polovině „století páry“ se rozvíjely železárny v Loučné (Wiesenbergu), nejdříve v majetku Mitrovských, po odkupu v majetku Kleinů. Nová komunikace přes sedlo vznikla v letech 1844–46, ale byla to cesta poměrně strmá (místy 20%), tím pádem stále relativně… Že je Červenohorské sedlo oblíbeným výletním cílem i východištěm mnoha horský túr v Hrubém Jeseníku není žádným tajemstvím. Aby se ale na horský přechod dalo vyjet, musela se nejdřív postavit nějaká silnice. Paradoxně přechod hor na Červenohorském sedle je vlastně poměrně nový, myšleno tedy v horizontu posledních staletí. Starší hlavní přechod z vnitrozemí, tedy z Moravy do Slezska (kam řadíme dnešní oblast Jesenicka) vedle dříve přes nižší a tím tedy snáze dostupné Ramzovské sedlo. Horský přechod mezi Pradědskou hornatinou a Keprnickou klenbou (které „Červeňák“ odděluje) býval dostupný jen nějakou pěšinou nebo loveckým chodníkem. Kratší přístup na druhou stranu si vynutila až průmyslová revoluce v 19. století. Dodejme, že v první polovině „století páry“ se rozvíjely železárny v Loučné (Wiesenbergu), nejdříve v majetku Mitrovských, po odkupu v majetku Kleinů. Nová komunikace přes sedlo vznikla v letech 1844–46, ale byla to cesta poměrně strmá (místy 20%), tím pádem stále relativně…