Procházka Hradcem Králové Větší část druhé půlky měsíce srpna jsme měli strávit na dovolené v Českém Krumlově, jenže 14 dnů před odjezdem se to zvrtlo: vážně nám onemocněla kočka a s ohledem na léky, které jsme do ní museli každý den ráno a večer vpravit, se musel manželčin vysněný pobyt v Jižních Čechách odhlásit. Vlastní dovolenku jsme však nezrušili a rozhodli se během ní obden podniknout nějaký výlet. Tím prvním byla cesta do Hradce Králové, města, kterým jsme už víckrát projížděli, jenže jeho centrum znali jen z cestopisných filmových dokumentů. Takže přišel čas to napravit a spatřit jej konečně i na vlastní oči, nehledě na to, že i tohle byl jeden z Janiných snů, který jsem se snažil pořád oddalovat. Přiznám na rovinu, že se mi courání po východočeském krajském městě v těch tropických hicech vůbec nezamlouvalo, ale bral jsem to jako malou kompenzaci ženě za ten Český Krumlov. Proto jsem bez reptání už přes týden zajistil místenky do sobotního zlínského expresu (v pátek večer u nás začala Barumka a já… Větší část druhé půlky měsíce srpna jsme měli strávit na dovolené v Českém Krumlově, jenže 14 dnů před odjezdem se to zvrtlo: vážně nám onemocněla kočka a s ohledem na léky, které jsme do ní museli každý den ráno a večer vpravit, se musel manželčin vysněný pobyt v Jižních Čechách odhlásit. Vlastní dovolenku jsme však nezrušili a rozhodli se během ní obden podniknout nějaký výlet. Tím prvním byla cesta do Hradce Králové, města, kterým jsme už víckrát projížděli, jenže jeho centrum znali jen z cestopisných filmových dokumentů. Takže přišel čas to napravit a spatřit jej konečně i na vlastní oči, nehledě na to, že i tohle byl jeden z Janiných snů, který jsem se snažil pořád oddalovat. Přiznám na rovinu, že se mi courání po východočeském krajském městě v těch tropických hicech vůbec nezamlouvalo, ale bral jsem to jako malou kompenzaci ženě za ten Český Krumlov. Proto jsem bez reptání už přes týden zajistil místenky do sobotního zlínského expresu (v pátek večer u nás začala Barumka a já…