Roudnička Rybníky Roudničku (tehdy zván jako Roudnický, resp. Roudničský) a ##:a href="//www.turistika.cz/mista/datlik/detail":##Datlík##:/a:##, jež napájel Černý potok (dříve nazývaný i jako Bejšťský potok a dnes jako Biřička), začalo město Hradec Králové stavět naráz v roce 1469, kdy pro ně král Jiří z Poděbrad listinou z 29. května téhož roku daroval městu potřebné pozemky z pozůstalosti roku 1421 husity zpustošeného opatovického kláštera (část lesa Křivec; někde se uvádí již rok 1465, kdy byl onen les zapsán do městského majetku), i když některé prameny hovoří rovněž o jiných letopočtech, zejména o roce 1339. Královéhradecká obec za to postoupila 1 ½ lánu svých pozemků lidem ze vsi Roudničky, kteří příslušeli dříve k výše zmíněnému klášteru a pak synům krále Jiřího z Poděbrad. Co bylo lidem z Roudničky zatopeno, bylo nahrazeno pozemky královéhradecké obce. Král Jiří z Poděbrad toto ujednání schválil s podmínkou, že pozemky vyměněné lidem z Roudničky mají připadnout k… Rybníky Roudničku (tehdy zván jako Roudnický, resp. Roudničský) a ##:a href="//www.turistika.cz/mista/datlik/detail":##Datlík##:/a:##, jež napájel Černý potok (dříve nazývaný i jako Bejšťský potok a dnes jako Biřička), začalo město Hradec Králové stavět naráz v roce 1469, kdy pro ně král Jiří z Poděbrad listinou z 29. května téhož roku daroval městu potřebné pozemky z pozůstalosti roku 1421 husity zpustošeného opatovického kláštera (část lesa Křivec; někde se uvádí již rok 1465, kdy byl onen les zapsán do městského majetku), i když některé prameny hovoří rovněž o jiných letopočtech, zejména o roce 1339. Královéhradecká obec za to postoupila 1 ½ lánu svých pozemků lidem ze vsi Roudničky, kteří příslušeli dříve k výše zmíněnému klášteru a pak synům krále Jiřího z Poděbrad. Co bylo lidem z Roudničky zatopeno, bylo nahrazeno pozemky královéhradecké obce. Král Jiří z Poděbrad toto ujednání schválil s podmínkou, že pozemky vyměněné lidem z Roudničky mají připadnout k…