Třebovětice (Cerekvice nad Bystřicí) Tato lokalita byla osídlena již v době kamenné, ale největšího rozmachu bylo dosaženo v době laténské. Můžeme zmínit např. nález 2 žárových hrobů z roku 1937 při výstavbě stodoly Františka Kremlíka z čp. 14. První zmínka o vsi, jež nosila též pojmenování Trzewowyeczycz (1356), Trziebowieticz (1383) a Trziebowieticz (1407, 1447), které vycházelo od slova „třeby“ (pohanské obětnice), však pochází až z roku 1356, a to predikátem Příbka z Třebovětic. Jeho nástupcem se stal Vintíř z Třebovětic a po roce 1383 jeho synové Hereš a Jan. Od konce 14. století byly Třebovětice rozděleny na více částí s různými vlastníky. V letech 1405-1407 je doložen Oneš z Třebovětic a s ním Přibík zvaný Doubek z Třebovětic, po němž je k roku 1412 zmíněna jeho vdova Zdinka. Na sněmu v roce 1421 byl dále doložen Jan Biskupec z Třebovětic. Samotná tvrz byla listinně doložena až roku 1447, kdy Vaněk z Těšína prodal své dědictví v Třebověticích (tvrz, poplužní dvůr, orné i neorné luky, potoky,… Tato lokalita byla osídlena již v době kamenné, ale největšího rozmachu bylo dosaženo v době laténské. Můžeme zmínit např. nález 2 žárových hrobů z roku 1937 při výstavbě stodoly Františka Kremlíka z čp. 14. První zmínka o vsi, jež nosila též pojmenování Trzewowyeczycz (1356), Trziebowieticz (1383) a Trziebowieticz (1407, 1447), které vycházelo od slova „třeby“ (pohanské obětnice), však pochází až z roku 1356, a to predikátem Příbka z Třebovětic. Jeho nástupcem se stal Vintíř z Třebovětic a po roce 1383 jeho synové Hereš a Jan. Od konce 14. století byly Třebovětice rozděleny na více částí s různými vlastníky. V letech 1405-1407 je doložen Oneš z Třebovětic a s ním Přibík zvaný Doubek z Třebovětic, po němž je k roku 1412 zmíněna jeho vdova Zdinka. Na sněmu v roce 1421 byl dále doložen Jan Biskupec z Třebovětic. Samotná tvrz byla listinně doložena až roku 1447, kdy Vaněk z Těšína prodal své dědictví v Třebověticích (tvrz, poplužní dvůr, orné i neorné luky, potoky,…