Rajhradice - Loučka Loučka náleží k nejstarším obcím v židlochovickém regionu. Poprvé se o ní zmiňuje tzv. Břetislavova listina z roku 1048, kdy byla již existující obec darována nově zřízenému rajhradskému klášteru. Zdejší hospodští podle tohoto sdělení byli tzv. darováni břevnovským benediktům s příjmy z hospody. Tehdejší samostatná osada Loučka stávala na staré cestě do Měnína, která dříve vedla poněkud jižněji, asi v místech dnešní návsi. V roce 1848 bylo za zahradami místních na západním okraji obce vykopáno nové mohutné široké napřímené koryto řeky Svratky. Z druhé strany ohraničoval obec hluboký příkop starého vodního toku, jednoho z tehdejších ramen řeky Svratky. Loučka měla od roku 1674 svou pečeť s hroznem a vinařským nožem. V roce 1765 pak koupila od probošta Otmara za 80 zlatých dům s půllánem na zbudování objektu radnice. Od roku 1951 se Loučka stává nedílnou součástí obce Rajhradice se kterou postupně splynula. Dnešním centrem Loučky je místní náves uprostřed níž stoji novodobá zděná  Loučka náleží k nejstarším obcím v židlochovickém regionu. Poprvé se o ní zmiňuje tzv. Břetislavova listina z roku 1048, kdy byla již existující obec darována nově zřízenému rajhradskému klášteru. Zdejší hospodští podle tohoto sdělení byli tzv. darováni břevnovským benediktům s příjmy z hospody. Tehdejší samostatná osada Loučka stávala na staré cestě do Měnína, která dříve vedla poněkud jižněji, asi v místech dnešní návsi. V roce 1848 bylo za zahradami místních na západním okraji obce vykopáno nové mohutné široké napřímené koryto řeky Svratky. Z druhé strany ohraničoval obec hluboký příkop starého vodního toku, jednoho z tehdejších ramen řeky Svratky. Loučka měla od roku 1674 svou pečeť s hroznem a vinařským nožem. V roce 1765 pak koupila od probošta Otmara za 80 zlatých dům s půllánem na zbudování objektu radnice. Od roku 1951 se Loučka stává nedílnou součástí obce Rajhradice se kterou postupně splynula. Dnešním centrem Loučky je místní náves uprostřed níž stoji novodobá zděná