Rybník Barbora Tento rybník, který měl být údajně pojmenován na paměť sv. Barbory (podle Pavla Štěpána a jeho článku "Barbora a Barborka v pomístních jménech v Čechách", publikovaného v periodiku "Acta onomastica" v roce 2005; osobně bych spíše tipoval Barboru z Bibrštejna, která vlastnila smiřické panství v letech 1569-1585), je pozůstatkem mnohem větší vodní plochy, jež náležela k těm nejstarším ve vsi a vznikla z původní trojice rybníků, doložených I. vojenským mapováním z let 1764-1768 a jeho rektifikací z let 1780-1783 (viz https://www.chartaeantiquae.cz/en/maps/12897/?view=-13.765625,99.796875,6). Ještě počátkem 19. století byl nedaleko pod ní stále jeden rybník (zvaný Špuk čili Špork, v jehož místech bylo roku 1926 vybudováno TJ Sokol koupaliště a přilehlá hřiště), což lze najít v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Franze Rösslera a geometra 4. třídy… Tento rybník, který měl být údajně pojmenován na paměť sv. Barbory (podle Pavla Štěpána a jeho článku "Barbora a Barborka v pomístních jménech v Čechách", publikovaného v periodiku "Acta onomastica" v roce 2005; osobně bych spíše tipoval Barboru z Bibrštejna, která vlastnila smiřické panství v letech 1569-1585), je pozůstatkem mnohem větší vodní plochy, jež náležela k těm nejstarším ve vsi a vznikla z původní trojice rybníků, doložených I. vojenským mapováním z let 1764-1768 a jeho rektifikací z let 1780-1783 (viz https://www.chartaeantiquae.cz/en/maps/12897/?view=-13.765625,99.796875,6). Ještě počátkem 19. století byl nedaleko pod ní stále jeden rybník (zvaný Špuk čili Špork, v jehož místech bylo roku 1926 vybudováno TJ Sokol koupaliště a přilehlá hřiště), což lze najít v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Franze Rösslera a geometra 4. třídy…