Vlachovice - sušárňa DOKOPY a přírodně kulturní areál s kapličkou sv.Huberta Valašsko mezi gurmány proslulo hlavně svou kyselicí, frgály a slivovicí, ale už jen málo se ví, že v 18. a 19.století byla tato svérázná končina (hlavně její jižní část) známa také svým sušeným ovocem. V té době Valaši patřili k významným vývozcům křížal nejen po Moravě, Čechách a „zbytku“ Rakousko-Uherska, ale v podstatě do celé Evropy. Sušilo se téměř v každé chalupě a vzniklé produkty byly pojídány hlavně přes zimu, kdy často sloužily jako náhražka chleba. Sušárny byly malé roubené stavby, v nichž bylo umístěna řada dlouhých šuplíků – tzv.lés a vprostřed objektu se nacházelo topeniště. Na jednu lésu se vlezlo až 25 kg ovoce, které se při teplotě do 60 stupňů Celsia usušilo za dva dny. Nejprve přišly na řadu trnky (švestky), následovala jablka, hrušky a další. Valašsko mezi gurmány proslulo hlavně svou kyselicí, frgály a slivovicí, ale už jen málo se ví, že v 18. a 19.století byla tato svérázná končina (hlavně její jižní část) známa také svým sušeným ovocem. V té době Valaši patřili k významným vývozcům křížal nejen po Moravě, Čechách a „zbytku“ Rakousko-Uherska, ale v podstatě do celé Evropy. Sušilo se téměř v každé chalupě a vzniklé produkty byly pojídány hlavně přes zimu, kdy často sloužily jako náhražka chleba. Sušárny byly malé roubené stavby, v nichž bylo umístěna řada dlouhých šuplíků – tzv.lés a vprostřed objektu se nacházelo topeniště. Na jednu lésu se vlezlo až 25 kg ovoce, které se při teplotě do 60 stupňů Celsia usušilo za dva dny. Nejprve přišly na řadu trnky (švestky), následovala jablka, hrušky a další.