<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<gpx version="1.1" creator="Turistika.cz - http://www.turistika.cz" xmlns="http://www.topografix.com/GPX/1/1" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.topografix.com/GPX/1/1 http://www.topografix.com/GPX/1/1/gpx.xsd">
	<wpt lat="49.17461" lon="20.08712">
		<name>Podruhé jako tatranský horský nosič při vynášce na "Chatu pod Rysy" - OBROVSKÝ zážitek duší běžného smrtelníka.</name>
		<cmt>   Poprvé jsem šel na Rysy loni, při mém „akčním“ seznamování se s Tatrami. Nebyl bych to já, abych si nezkusil nahoru alespoň něco vynést. Také bych se cítil jako buran, který jde jen tak nalehko, aniž bych někam extrémně spěchal. Četl jsem i komentáře na internetu, kde ocenění za vynášku hodnotili jen tím pivem, polévkou nebo kolou nebo něčím jiným nahoře na chatě. Toto je úplné nepochopení a takto se to přepočítávat nedá. Pochopitelně hlavním důvodem pro mě bylo zjistit, zda jsem vůbec schopen něco nahoru vynést. Poprvé to bylo o to drzejší, že jsem ani nevěděl po jaké cestě půjdu a jak mi samotná dá zabrat. Krosny, které jsem si mohl loni vybrat byly tak těžké, že jsem je nedokázal ani „odlepit od země“. Tedy určitě těžší než třicet, spíš čtyřicet kilo. To jsem napoprvé ani nepokoušel, ale nalevo v přístřešku jsem „objevil“ menší tašky s malými minerálkami, tedy maximálně pět nebo 7 kilo. Ty jsem tehdy vzal, ale musel jsem si projít první „nosičskou zkouškou“ tedy naučit se je upevnit na…</cmt>
		<desc>   Poprvé jsem šel na Rysy loni, při mém „akčním“ seznamování se s Tatrami. Nebyl bych to já, abych si nezkusil nahoru alespoň něco vynést. Také bych se cítil jako buran, který jde jen tak nalehko, aniž bych někam extrémně spěchal. Četl jsem i komentáře na internetu, kde ocenění za vynášku hodnotili jen tím pivem, polévkou nebo kolou nebo něčím jiným nahoře na chatě. Toto je úplné nepochopení a takto se to přepočítávat nedá. Pochopitelně hlavním důvodem pro mě bylo zjistit, zda jsem vůbec schopen něco nahoru vynést. Poprvé to bylo o to drzejší, že jsem ani nevěděl po jaké cestě půjdu a jak mi samotná dá zabrat. Krosny, které jsem si mohl loni vybrat byly tak těžké, že jsem je nedokázal ani „odlepit od země“. Tedy určitě těžší než třicet, spíš čtyřicet kilo. To jsem napoprvé ani nepokoušel, ale nalevo v přístřešku jsem „objevil“ menší tašky s malými minerálkami, tedy maximálně pět nebo 7 kilo. Ty jsem tehdy vzal, ale musel jsem si projít první „nosičskou zkouškou“ tedy naučit se je upevnit na…</desc>
		<link href="https://www.turistika.cz/vylety/podruhe-jako-tatransky-horsky-nosic-pri-vynasce-na-chatu-pod-rysy-obrovsky-zazitek-dusi-bezneho-smrtelnika/detail"></link>
	</wpt>
</gpx>