Valašská Bystřice a portáši Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie zůstaly v místech bývalého hřbitova až do dnešních časů zachovány dva pozoruhodné barokní rovy. Jedná se o dvojici náhrobků složených z kamenných sarkofágů (tumb). Jejich čela zdobí volutové rámy, nahoře s napodobeninami umrlčích lebek, lidských kostí a vetknutými litinovými kříži. Pod nimi jsou desky s nápisy, z nichž se příchozí dozví, že v hrobech spočívají ostatky několika příslušníků fojtského rodu Křenků, kteří bývali i významnými členy polovojenského sboru portášů – strážců a ochránců valašských hor.   První z Křenků – Jiří, pocházel z Videčských pasek a místní dědinu odkoupil od fojta z rodu Randýsků LP 1724. Svoje pozemky dále rozšiřoval a ve vsi založil také hospodu, budoucí místo schůzek portášů. Jeho syn Jura jej ve funkci fojta (rychtáře) nahradil roku 1760. To už byl bezmála dvacet let ženat s Mariannou, se kterou celkově zplodil deset dětí a v druhém manželství s „Marínou“ na svět přišly ještě další dvě. Do portášského… Před kostelem Nanebevzetí Panny Marie zůstaly v místech bývalého hřbitova až do dnešních časů zachovány dva pozoruhodné barokní rovy. Jedná se o dvojici náhrobků složených z kamenných sarkofágů (tumb). Jejich čela zdobí volutové rámy, nahoře s napodobeninami umrlčích lebek, lidských kostí a vetknutými litinovými kříži. Pod nimi jsou desky s nápisy, z nichž se příchozí dozví, že v hrobech spočívají ostatky několika příslušníků fojtského rodu Křenků, kteří bývali i významnými členy polovojenského sboru portášů – strážců a ochránců valašských hor.   První z Křenků – Jiří, pocházel z Videčských pasek a místní dědinu odkoupil od fojta z rodu Randýsků LP 1724. Svoje pozemky dále rozšiřoval a ve vsi založil také hospodu, budoucí místo schůzek portášů. Jeho syn Jura jej ve funkci fojta (rychtáře) nahradil roku 1760. To už byl bezmála dvacet let ženat s Mariannou, se kterou celkově zplodil deset dětí a v druhém manželství s „Marínou“ na svět přišly ještě další dvě. Do portášského…