Český Těšín - radnice na náměstí ČSA Dominantou hlavního městského rynku a zároveň reprezentativním sídlem českotěšínských konšelů se stalo velkolepé stavení, dostavěné roku 1929. Tvůrcem projektu se stal ostravský architekt Vilém Richter, jehož plány do reálu převedla stavební firma Eugena Fuldy. Mohutná budova radnice zabírá na náměstí délku více jak 50 metrů, ale její masivnost vizuálně odlehčuje pozoruhodný – téměř jak krajkový - obloučkový štít obdařený i hodinami. Na stěnu radnice byly v průběhu času umístěny tři pamětní desky. První patří J.Třenovském, další je věnována obětem fašismu a ta poslední připomíná poslední rekonstrukci rynku. Ten od roku 2004 zdobí také nová fontána zbudovaná dle návrhu Ing.Otomara Ševčíka z Přerova.   Proč vlastně na náměstí ČSA (původně Radničním) objekt zbrusu nové radnice až za první republiky vznikl?   I když byla oblast Těšínska díky dlouhodobé historii víc jak pevně spjata s Rakousko-Uherskem, přesto se po vyhlášení Československého státu o oblast s… Dominantou hlavního městského rynku a zároveň reprezentativním sídlem českotěšínských konšelů se stalo velkolepé stavení, dostavěné roku 1929. Tvůrcem projektu se stal ostravský architekt Vilém Richter, jehož plány do reálu převedla stavební firma Eugena Fuldy. Mohutná budova radnice zabírá na náměstí délku více jak 50 metrů, ale její masivnost vizuálně odlehčuje pozoruhodný – téměř jak krajkový - obloučkový štít obdařený i hodinami. Na stěnu radnice byly v průběhu času umístěny tři pamětní desky. První patří J.Třenovském, další je věnována obětem fašismu a ta poslední připomíná poslední rekonstrukci rynku. Ten od roku 2004 zdobí také nová fontána zbudovaná dle návrhu Ing.Otomara Ševčíka z Přerova.   Proč vlastně na náměstí ČSA (původně Radničním) objekt zbrusu nové radnice až za první republiky vznikl?   I když byla oblast Těšínska díky dlouhodobé historii víc jak pevně spjata s Rakousko-Uherskem, přesto se po vyhlášení Československého státu o oblast s…