Ždánice - areál zámku a Vrbasovo muzeum Po prohlídce pamětihodností městečka Ždánice, z nichž poslední mnou viděnou byla Boží muka se sochou sv.Jana Nepomuckého, jsem po Bučovské ulici zamířil k jihu. Na blízkém návrší se vypínala ždánická památka nejhodnotnější… a to zámecký areál s bývalým panským dvorem, zámeckým parkem, Seidlovou vilou a Vrbasovým muzeem.   Tohle feudální sídlo nebylo v městečku prvním. Severně od něj stával na vrchu Palánku hrad, ale ten byl jako nevyhovující opuštěn, zchátral a dnes už po něm nezůstalo ani zblo. Páni ze Zástřizl si v místech dnešního zámku zbudovali tvrz. Protože se jednalo o objekt dosti mohutný, nyvíc doplněný v nárožích nakoso postavenými hranolovými věžemi, byl v kronikách popisován jako hrad. Zámek vznikl až díky iniciativě Oldřicha z Kounic, kterýžto pán jej nechal vystavět roku 1569 na půdorysu čtverce v patrovém čtyřkřídlém provedení v renesančním stylu. Po Bílé hoře se stali jeho vlastníky Lichtenštejnové a ti na něm v osmnáctém století provedli rozsáhlejší barokní… Po prohlídce pamětihodností městečka Ždánice, z nichž poslední mnou viděnou byla Boží muka se sochou sv.Jana Nepomuckého, jsem po Bučovské ulici zamířil k jihu. Na blízkém návrší se vypínala ždánická památka nejhodnotnější… a to zámecký areál s bývalým panským dvorem, zámeckým parkem, Seidlovou vilou a Vrbasovým muzeem.   Tohle feudální sídlo nebylo v městečku prvním. Severně od něj stával na vrchu Palánku hrad, ale ten byl jako nevyhovující opuštěn, zchátral a dnes už po něm nezůstalo ani zblo. Páni ze Zástřizl si v místech dnešního zámku zbudovali tvrz. Protože se jednalo o objekt dosti mohutný, nyvíc doplněný v nárožích nakoso postavenými hranolovými věžemi, byl v kronikách popisován jako hrad. Zámek vznikl až díky iniciativě Oldřicha z Kounic, kterýžto pán jej nechal vystavět roku 1569 na půdorysu čtverce v patrovém čtyřkřídlém provedení v renesančním stylu. Po Bílé hoře se stali jeho vlastníky Lichtenštejnové a ti na něm v osmnáctém století provedli rozsáhlejší barokní…