Infocedule a zároveň pomník nad Valašskou Senicí u Kyčery Už kus cesty za horskou chatou Antarikem mne silnička a modře značená trasa dovedla k lesu pod vrcholovým úbočím Kyčery (804 m), kde se na volném prostranství napravo od komunikace vypínal dřevěný sloupek s Informační cedulí lesů ČR. Před ním byly v trávě dva prosté balvany a skleněná nádobka na květiny… a jak jsem po přečtení panelu zjistil, je toto místo zároveň i pomníčkem jedné lidské tragédie.   Vrch Kyčera je součástí lesnatého příhraničního hřebene stoupajícího k temeni Makyty (923 m) a stejně jako v okolí byl původní ráz krajiny změněn lidmi. V tomto případě valašskými pastevci, kteří do oblasti přivandrovali přes Ukrajinu až z dalekého Rumunska. Právě oni travnaté svahy využili pro pastvu svých oveček a kozenek a pásli je i v přilehlých porostech původního horského pralesa, který předtím napřed vyklučili. Tak jako se v Čechách a místy i na Moravě krajina časem změnila na krajinu převážně barokní, v Javornících, Beskydech a dalších horských oblastech východní Moravy… Už kus cesty za horskou chatou Antarikem mne silnička a modře značená trasa dovedla k lesu pod vrcholovým úbočím Kyčery (804 m), kde se na volném prostranství napravo od komunikace vypínal dřevěný sloupek s Informační cedulí lesů ČR. Před ním byly v trávě dva prosté balvany a skleněná nádobka na květiny… a jak jsem po přečtení panelu zjistil, je toto místo zároveň i pomníčkem jedné lidské tragédie.   Vrch Kyčera je součástí lesnatého příhraničního hřebene stoupajícího k temeni Makyty (923 m) a stejně jako v okolí byl původní ráz krajiny změněn lidmi. V tomto případě valašskými pastevci, kteří do oblasti přivandrovali přes Ukrajinu až z dalekého Rumunska. Právě oni travnaté svahy využili pro pastvu svých oveček a kozenek a pásli je i v přilehlých porostech původního horského pralesa, který předtím napřed vyklučili. Tak jako se v Čechách a místy i na Moravě krajina časem změnila na krajinu převážně barokní, v Javornících, Beskydech a dalších horských oblastech východní Moravy…