Dny evropského dědictví 2013, část 2. (Nemile, Lupěné a Postřelmov) Je krátce po poledni a my odjíždíme ze zábřežského Masarykova náměstí směrem na obec Nemile. V rámci Dnů evropského kulturního dědictví hodláme poctít svou návštěvou zdejší renesanční tvrz. Když jsem tady byl naposledy (a tenkrát i poprvé), psal se rok 2008. Vzpomínám si, že tenkrát slibovali na říjen krásné babí léto a my pár dní poctivě kolmo projezdili. Vždy byla zima a mlha. Pak byl krásný listopad a my už neměli volno. Právě v říjnu 2008 jsme sem přijeli z okraje východních Čech s olomouckými přáteli. Zmrzlí, mokří (já tenkrát na jedné z posledních akcí ještě bez digitálu) a ani moc nedoufající, že něco uvidíme, jsme tenkrát přijeli k nemilské tvrzi, která byla v té době mezi památkami na Zábřežsku horkou novinkou. Otevřeno oficiálně nebylo, ale kluci – pardon, páni zemani či vladykové – nás pozvali dál a - i když už v té době vypadal interiér tvrze spíše jako zimní sklad ovoce – udělali nám regulérní prohlídku. Moc se nám tam&nbsp… Je krátce po poledni a my odjíždíme ze zábřežského Masarykova náměstí směrem na obec Nemile. V rámci Dnů evropského kulturního dědictví hodláme poctít svou návštěvou zdejší renesanční tvrz. Když jsem tady byl naposledy (a tenkrát i poprvé), psal se rok 2008. Vzpomínám si, že tenkrát slibovali na říjen krásné babí léto a my pár dní poctivě kolmo projezdili. Vždy byla zima a mlha. Pak byl krásný listopad a my už neměli volno. Právě v říjnu 2008 jsme sem přijeli z okraje východních Čech s olomouckými přáteli. Zmrzlí, mokří (já tenkrát na jedné z posledních akcí ještě bez digitálu) a ani moc nedoufající, že něco uvidíme, jsme tenkrát přijeli k nemilské tvrzi, která byla v té době mezi památkami na Zábřežsku horkou novinkou. Otevřeno oficiálně nebylo, ale kluci – pardon, páni zemani či vladykové – nás pozvali dál a - i když už v té době vypadal interiér tvrze spíše jako zimní sklad ovoce – udělali nám regulérní prohlídku. Moc se nám tam&nbsp…