Zas na Lukov 19.9.2013   Za cíl téměř tradičního podzimního kolařského víkendu jsme po letech pro všeobecný úspěch před léty zvolili Lukov na Znojemsku. Shodou okolností se tedy vydávám do Podyjí již po druhé v tomto roce. Tradičně část výpravy vyjíždí někam hromadným dopravním prostředkem (vlakem), aby se do cíle přesunula po svých, větší a pohodlnější část výpravy jede auty (aby dovezla i zásoby). Naše malá tříčlenná skupinka (Mareček má zdravotní potíže) vyráží v 10.10 rychlíkem směrem na Brno, kde celkem tradičně zasedáme v nedaleké putyce u nádraží (40 minut přestávka) a po té osobákem směr Jihlava, lépe řečeno pouze Kralice nad Oslavou, kde vystupujeme. Předpověď počasí sice naznačuje, že by pršet příliš nemělo, nicméně tady na vysočině se přece jen mraky drží a něco jemně vykapává. Nemáme ovšem moc času na zdržování, pročež bleskurychle nasadíme zavazadla a vyrážíme víceméně k jihu. Původně jsem zamýšlel projet část údolí… 19.9.2013   Za cíl téměř tradičního podzimního kolařského víkendu jsme po letech pro všeobecný úspěch před léty zvolili Lukov na Znojemsku. Shodou okolností se tedy vydávám do Podyjí již po druhé v tomto roce. Tradičně část výpravy vyjíždí někam hromadným dopravním prostředkem (vlakem), aby se do cíle přesunula po svých, větší a pohodlnější část výpravy jede auty (aby dovezla i zásoby). Naše malá tříčlenná skupinka (Mareček má zdravotní potíže) vyráží v 10.10 rychlíkem směrem na Brno, kde celkem tradičně zasedáme v nedaleké putyce u nádraží (40 minut přestávka) a po té osobákem směr Jihlava, lépe řečeno pouze Kralice nad Oslavou, kde vystupujeme. Předpověď počasí sice naznačuje, že by pršet příliš nemělo, nicméně tady na vysočině se přece jen mraky drží a něco jemně vykapává. Nemáme ovšem moc času na zdržování, pročež bleskurychle nasadíme zavazadla a vyrážíme víceméně k jihu. Původně jsem zamýšlel projet část údolí…