Památky na dolování Hora Svaté Kateřiny V revíru Hory Svaté Kateřiny se dolovalo nejvíce v 16. a 18. století. První těžební lokalitou byla oblast Městského vrchu. V pozdějších dobách se dolování přesunulo do údolí Kateřinského potoka a na oba břehy říčky Svídnice. V kateřinské huti se z vytěžené rubaniny vyráběla tak zvaná černá měď, ze které se pak v jáchymovské huti získávalo stříbro. V 18. století se vytěžená ruda vozila do huti v saském Grünthalu, kde se získávala hlavně měď a jako vedlejší produkt stříbro. V Hoře Svaté Kateřiny a v blízkém okolí je mnoho pozůstatků na těžbu. Jsou to zbytky hald a propady ve svahu Růžového vrchu, dochované vstupní portály štol a také zpřístupněná štola Fortuna a Mikulášská štola, která také bývá občas přístupná. V revíru Hory Svaté Kateřiny se dolovalo nejvíce v 16. a 18. století. První těžební lokalitou byla oblast Městského vrchu. V pozdějších dobách se dolování přesunulo do údolí Kateřinského potoka a na oba břehy říčky Svídnice. V kateřinské huti se z vytěžené rubaniny vyráběla tak zvaná černá měď, ze které se pak v jáchymovské huti získávalo stříbro. V 18. století se vytěžená ruda vozila do huti v saském Grünthalu, kde se získávala hlavně měď a jako vedlejší produkt stříbro. V Hoře Svaté Kateřiny a v blízkém okolí je mnoho pozůstatků na těžbu. Jsou to zbytky hald a propady ve svahu Růžového vrchu, dochované vstupní portály štol a také zpřístupněná štola Fortuna a Mikulášská štola, která také bývá občas přístupná.