Prusinovice - Evangelický kostel Čeští bratři, k nimž se hlásil i rod Prusinovských z Víckova, tu měli sbor již v době předbělohorské. Po roce 1620 Jednota bratrská zanikla a byla nahrazena evangelíky. Po vyhlášení tolerančního patentu v roce 1781 vznikl v obci luteránský sbor, jehož první farář pocházel ze Slovenska. Roku 1789 přešli místní evangelíci k helvétskému vyznání. O dva roky později vznikla první modlitebna, ale věřící snili o vlastním kostelu. Přání se jim vyplnilo roku 1848, kdy za faráře J.Kubíka započala jeho výstavba a za faráře F.Šilera byla v listopadu sakrální novostavba posvěcena. Ještě před koncem 19.století se podařilo do chrámu zakoupit varhany a místní sbor dostal od pruského polního maršála hrabětě von Wrangela dvojí dar: kalich k Večeři Páně a zvon. Druhý zvon si místní pořídili sami (nesl jméno císaře Františka Josefa I.), ale ve druhé světové válce jej Němci zabavili pro válečné účely. Po roce 1968 odstartovala podle plánů faráře a výtvarníka Jiřího Zejfarta rekonstrukce interiéru. Generální… Čeští bratři, k nimž se hlásil i rod Prusinovských z Víckova, tu měli sbor již v době předbělohorské. Po roce 1620 Jednota bratrská zanikla a byla nahrazena evangelíky. Po vyhlášení tolerančního patentu v roce 1781 vznikl v obci luteránský sbor, jehož první farář pocházel ze Slovenska. Roku 1789 přešli místní evangelíci k helvétskému vyznání. O dva roky později vznikla první modlitebna, ale věřící snili o vlastním kostelu. Přání se jim vyplnilo roku 1848, kdy za faráře J.Kubíka započala jeho výstavba a za faráře F.Šilera byla v listopadu sakrální novostavba posvěcena. Ještě před koncem 19.století se podařilo do chrámu zakoupit varhany a místní sbor dostal od pruského polního maršála hrabětě von Wrangela dvojí dar: kalich k Večeři Páně a zvon. Druhý zvon si místní pořídili sami (nesl jméno císaře Františka Josefa I.), ale ve druhé světové válce jej Němci zabavili pro válečné účely. Po roce 1968 odstartovala podle plánů faráře a výtvarníka Jiřího Zejfarta rekonstrukce interiéru. Generální…