Chomýž - zajímavosti obce Převážná část zástavby dědinky s asi 360 obyvateli, ležící u říčky Rusavy, se rozprostírá i s návsí na jejím levém břehu. V kronikách je o obci první zpráva z roku 1635. Dle ústní lidové slovesnosti ale existovala již před vpádem Tatarů na Moravu LP 1241, prý byla mnohem lidnatější a dokonce měla i svůj vlastní kostelík. Kuriozitou je, že hluboko v minulosti byla ves rozdělena na tři díly: první spadal pod nedaleký hrad Křídlo, další k holešovskému a poslední k bystřickému panství. Když hrad dobyli husitští bojovníci, nejprve (už celá) obec připadla k Bystřici pod Hostýnem. Mezi lety 1736 až 1845 pak patřila k panství holešovskému a to zde ráčilo zřídit dědičné valašské fojtství. Dnes je Chomýž obklopena převážně poli a loukami, větší komplex lesa se rozkládá jihovýchodně od ní na kopci Barvínek (571 m), na jehož nižší hřebenové odnoži se v nadmořské výši 506 m vypínal hrad Křídlo. Z obce k němu stoupá modrá tur.trasa a pozůstatky této největší chomýžské pamětihodnosti jsou… Převážná část zástavby dědinky s asi 360 obyvateli, ležící u říčky Rusavy, se rozprostírá i s návsí na jejím levém břehu. V kronikách je o obci první zpráva z roku 1635. Dle ústní lidové slovesnosti ale existovala již před vpádem Tatarů na Moravu LP 1241, prý byla mnohem lidnatější a dokonce měla i svůj vlastní kostelík. Kuriozitou je, že hluboko v minulosti byla ves rozdělena na tři díly: první spadal pod nedaleký hrad Křídlo, další k holešovskému a poslední k bystřickému panství. Když hrad dobyli husitští bojovníci, nejprve (už celá) obec připadla k Bystřici pod Hostýnem. Mezi lety 1736 až 1845 pak patřila k panství holešovskému a to zde ráčilo zřídit dědičné valašské fojtství. Dnes je Chomýž obklopena převážně poli a loukami, větší komplex lesa se rozkládá jihovýchodně od ní na kopci Barvínek (571 m), na jehož nižší hřebenové odnoži se v nadmořské výši 506 m vypínal hrad Křídlo. Z obce k němu stoupá modrá tur.trasa a pozůstatky této největší chomýžské pamětihodnosti jsou…