Obrázky z Norska – Národní park Dovrefjell Jedeme po silnice č.6 a za městem Oppdal se začíná měnit krajina. Po obou stranách silnice. Vítá nás národní park Dovrefjell, který se rozkládá na ploše 265 kilometrech čtverečních a svou polohou se jedná o jeden z nejsnadněji dostupných národních parků v Norsku. Západní a východní část parku, oddělené zmíněnou silnicí, železnicí a řekou Driva, se od sebe liší. V prvním případě spatří člověk ostrý a skalnatý hřeben s nejvyšším vrcholem Snohetta, který kdysi vyrostl do nadmořské výšky 2286 metrů. Na opačné straně jsou méně zarostlé oblejší kopečky, které doplňují močály, bažiny a vřesoviště. Na území plném podmáčených luk a skalnatých údolí žije vzácný zástupce místní fauny, pižmoň severní. My jsme však toto zvířátko podobné bizonovi nespatřili. Co jsme však spatřili, byly vodopády, menší i větší, po obou stranách silnice. * V Norsku jsme viděli něco zajímavého skoro na každém kroku: Jedeme po silnice č.6 a za městem Oppdal se začíná měnit krajina. Po obou stranách silnice. Vítá nás národní park Dovrefjell, který se rozkládá na ploše 265 kilometrech čtverečních a svou polohou se jedná o jeden z nejsnadněji dostupných národních parků v Norsku. Západní a východní část parku, oddělené zmíněnou silnicí, železnicí a řekou Driva, se od sebe liší. V prvním případě spatří člověk ostrý a skalnatý hřeben s nejvyšším vrcholem Snohetta, který kdysi vyrostl do nadmořské výšky 2286 metrů. Na opačné straně jsou méně zarostlé oblejší kopečky, které doplňují močály, bažiny a vřesoviště. Na území plném podmáčených luk a skalnatých údolí žije vzácný zástupce místní fauny, pižmoň severní. My jsme však toto zvířátko podobné bizonovi nespatřili. Co jsme však spatřili, byly vodopády, menší i větší, po obou stranách silnice. * V Norsku jsme viděli něco zajímavého skoro na každém kroku: