Mařatický hřbitov Když byl v Uherském Hradišti městský hřbitov u františkánského kostela císařem Josefem II. zrušen (dle nového nařízení se hřbitovy nesměly nacházet uvnitř městských hradeb), nabídl městu pozemky pro zřízení nového mařatický farář. Okolo kostela Nanebevzetí Panny Marie se pochovávalo již od roku 1614, ale pro potřeby Uherského Hradiště byl tento nový hlavní městský hřbitov upraven a v průběhu let několikrát podstatně rozšířen. Ještě koncem 19.století tu byl takový paradox: mařatický chrám se hřbitovem spadal do farnosti uherskohradišťské, ale vlastní obec Mařatice pod farnost v Sadech a věřící museli na mše svaté docházet tam.   O hřbitov nejprve pečovali místní faráři. Od roku 1884 patřil pod správu města, které jej nechalo obehnat pevnou zdí a vztyčilo tu železný kříž. Podle hřbitovního řádu v roce 1940 sestával ze starého a nového hřbitova, popelnicového háje a nemocničního oddílu. Roku 1947 bylo před urnovým hájem zbudováno kolumbárium pro ostatní oběti z období protektorátu. Když byl v Uherském Hradišti městský hřbitov u františkánského kostela císařem Josefem II. zrušen (dle nového nařízení se hřbitovy nesměly nacházet uvnitř městských hradeb), nabídl městu pozemky pro zřízení nového mařatický farář. Okolo kostela Nanebevzetí Panny Marie se pochovávalo již od roku 1614, ale pro potřeby Uherského Hradiště byl tento nový hlavní městský hřbitov upraven a v průběhu let několikrát podstatně rozšířen. Ještě koncem 19.století tu byl takový paradox: mařatický chrám se hřbitovem spadal do farnosti uherskohradišťské, ale vlastní obec Mařatice pod farnost v Sadech a věřící museli na mše svaté docházet tam.   O hřbitov nejprve pečovali místní faráři. Od roku 1884 patřil pod správu města, které jej nechalo obehnat pevnou zdí a vztyčilo tu železný kříž. Podle hřbitovního řádu v roce 1940 sestával ze starého a nového hřbitova, popelnicového háje a nemocničního oddílu. Roku 1947 bylo před urnovým hájem zbudováno kolumbárium pro ostatní oběti z období protektorátu.