Mařatický chrám Nanebevzetí Panny Marie Dnešní hřbitovní kostelík stojící u cesty do mařatických vinohradů má za sebou bohatou poutní minulost. O jeho výstavbu se přičinil bývalý uherskohradišťský městský písař (svého času dokonce i primátor) Václav Kulíšek, původem z Moravičan. Stalo se tak v období, kdy mezi sebou katolíci a evangelisté zápolili o okolní farnosti. Svolení ke stavbě obdržel od kardinála Dietrichsteina i městských radních v prosinci 1613. Kostel byl dokončen o rok později. Jelikož mezitím Kulíškovi zemřela žena, on vstoupil do kněžského stavu a vzápětí byl jmenován farářem jím vystavěného chrámu. Mše se tu sloužívaly 6 x za rok, ale v „křížových dnech“ před svátkem Nanebevzetí Panny Marie sem zdola z Hradiště putovala početná procesí.   V 18.století byla chrámová loď znovu zaklenuta v duchu baroka. Původní oltář z této doby (pocházející z roku 1740) byl o půl století později přemístěn do nového kostela v Březolupech. Začátkem dvacátého století dostaly Březolupy nový oltář a tento „zapůjčený“ barokní byl… Dnešní hřbitovní kostelík stojící u cesty do mařatických vinohradů má za sebou bohatou poutní minulost. O jeho výstavbu se přičinil bývalý uherskohradišťský městský písař (svého času dokonce i primátor) Václav Kulíšek, původem z Moravičan. Stalo se tak v období, kdy mezi sebou katolíci a evangelisté zápolili o okolní farnosti. Svolení ke stavbě obdržel od kardinála Dietrichsteina i městských radních v prosinci 1613. Kostel byl dokončen o rok později. Jelikož mezitím Kulíškovi zemřela žena, on vstoupil do kněžského stavu a vzápětí byl jmenován farářem jím vystavěného chrámu. Mše se tu sloužívaly 6 x za rok, ale v „křížových dnech“ před svátkem Nanebevzetí Panny Marie sem zdola z Hradiště putovala početná procesí.   V 18.století byla chrámová loď znovu zaklenuta v duchu baroka. Původní oltář z této doby (pocházející z roku 1740) byl o půl století později přemístěn do nového kostela v Březolupech. Začátkem dvacátého století dostaly Březolupy nový oltář a tento „zapůjčený“ barokní byl…