Za skalním tajemstvím Kudlovické doliny   První den mé - kvůli nemoci poněkud posunuté a zkrácené - dovolené se budím do překrásného rána. S manželkou sjíždím dolů do města a tady se naše cesty dělí. Zatímco ona chuděra musí ještě dnes v pracovním procesu pomáhat budovat kapitalismus v Čechách, já jedu na další objevnou výpravu. Kam ? No přece do mých čím dál oblíbenějších Chřibů ! Ze Zlína mi jede v 5.40 bus do Uherského Hradiště, tady přestup na spoj na konečnou v Kudlovické dolině. Zastávka s točnou se jmenuje Dolina, ale ve skutečnosti busový spoj končí už na okraji hluboce zařezaného, na 5 km dlouhého údolí. Protože základem našeho lidského bytí je kvalitní snídaně, vrhám se napřed na svačinu. Až o něco později se láskyplně zakusuji do zapálené startky a plánuju kroky příští. Moje další pouť vede v délce asi 2.5 km velmi nepříjemným úsekem po velice úzké silničce, kde je v dnešní všední den abnormálně hustý automobilový provoz. Protijedoucí auta mají problém se vyhnout sobě navzájem a ne ještě debilnímu procházejícímu…   První den mé - kvůli nemoci poněkud posunuté a zkrácené - dovolené se budím do překrásného rána. S manželkou sjíždím dolů do města a tady se naše cesty dělí. Zatímco ona chuděra musí ještě dnes v pracovním procesu pomáhat budovat kapitalismus v Čechách, já jedu na další objevnou výpravu. Kam ? No přece do mých čím dál oblíbenějších Chřibů ! Ze Zlína mi jede v 5.40 bus do Uherského Hradiště, tady přestup na spoj na konečnou v Kudlovické dolině. Zastávka s točnou se jmenuje Dolina, ale ve skutečnosti busový spoj končí už na okraji hluboce zařezaného, na 5 km dlouhého údolí. Protože základem našeho lidského bytí je kvalitní snídaně, vrhám se napřed na svačinu. Až o něco později se láskyplně zakusuji do zapálené startky a plánuju kroky příští. Moje další pouť vede v délce asi 2.5 km velmi nepříjemným úsekem po velice úzké silničce, kde je v dnešní všední den abnormálně hustý automobilový provoz. Protijedoucí auta mají problém se vyhnout sobě navzájem a ne ještě debilnímu procházejícímu…