Štramberk a jeho slavná trúba Hrad Štramberk či jeho zřícenina, která se dochovala do dnešních dob, nám o sobě moc informací nezanechala. Podle nejnovějších výzkumů dal hrad vystavět šlechtický rod Benešoviců někdy po roce 1200. Ve 13. století je už doloženo, že majitelem byl rytířský řád templářů. Po zrušení řádu se hrad roku 1312 stal majetkem Jana Lucemburského a posléze Karla IV., moravského markraběte Jana Jindřicha či markraběte Jošta Lucemburského. Významné české či moravské osobnosti vystřídal po roce 1380 opět rod Benešoviců. Dále je to již trochu nejasné. Dvou palácová dispozici hradu s hospodářskými budovami a dvěma hranolovými baštami patrně již nelákala k bydlení nebo v tom bylo něco jiného. V každém případě na začátku 16. století začíná hrad chátrat. Před koncem 18. století se přední část hradu zřítila a část zdiva byla rozebráno na stavební materiál. Severovýchodní opevnění vnitřního hradu mělo větší štěstí a dochovalo se v původní výšce. Mezi lety 1901-1903 byla válcová věž vysoká 40… Hrad Štramberk či jeho zřícenina, která se dochovala do dnešních dob, nám o sobě moc informací nezanechala. Podle nejnovějších výzkumů dal hrad vystavět šlechtický rod Benešoviců někdy po roce 1200. Ve 13. století je už doloženo, že majitelem byl rytířský řád templářů. Po zrušení řádu se hrad roku 1312 stal majetkem Jana Lucemburského a posléze Karla IV., moravského markraběte Jana Jindřicha či markraběte Jošta Lucemburského. Významné české či moravské osobnosti vystřídal po roce 1380 opět rod Benešoviců. Dále je to již trochu nejasné. Dvou palácová dispozici hradu s hospodářskými budovami a dvěma hranolovými baštami patrně již nelákala k bydlení nebo v tom bylo něco jiného. V každém případě na začátku 16. století začíná hrad chátrat. Před koncem 18. století se přední část hradu zřítila a část zdiva byla rozebráno na stavební materiál. Severovýchodní opevnění vnitřního hradu mělo větší štěstí a dochovalo se v původní výšce. Mezi lety 1901-1903 byla válcová věž vysoká 40…